Skandál v Madison Square Garden: Systém rozpoznávání obličejů údajně zneužit ke sledování trans ženy

V dnešních soukromých prostorách, jako jsou koncertní sály nebo sportovní arény, je běžné, že kamery s umělou inteligencí sledují každý pohyb návštěvníků.

V dnešních soukromých prostorách, jako jsou koncertní sály nebo sportovní arény, je běžné, že kamery s umělou inteligencí sledují každý pohyb návštěvníků. Ačkoliv se často předpokládá, že důsledky tohoto soukromého dohledu se jen zřídka dotknou jednotlivce, nedávné vyšetřování odhalilo znepokojivý případ zneužití této technologie v newyorské Madison Square Garden (MSG).

Podle rozsáhlého vyšetřování magazínu Wired majitel MSG, James Dolan, údajně pravidelně zneužíval vybavení pro rozpoznávání obličejů k cílenému sledování a obtěžování kritiků a dalších osob. Jednou z hlavních obětí tohoto systému se stala trans žena, kterou Wired pojmenoval pseudonymem Nina Richards, aby ochránil její identitu. Richards, pravidelná návštěvnice zápasů New York Knicks, se stala předmětem intenzivního zájmu šéfa ochranky MSG, Johna Eversolea, od roku 2021. Eversole měl nařídit svým podřízeným, aby shromažďovali podrobné informace o Richards a sledovali ji pomocí kamer s rozpoznáváním obličejů, a to po dobu dvou let.

Bývalí zaměstnanci ochranky MSG pro Wired uvedli, že sledování Richards začínalo okamžikem, kdy naskenovala svou vstupenku, a pokračovalo pokaždé, když opustila své místo. Podle žaloby podané bývalým bezpečnostním důstojníkem MSG, Donniem Ingrasselinem, Eversole instruoval svůj tým, aby ženu drželi „dál od hráčů“. Ačkoliv Richards nespáchala žádné přestupky a nepředstavovala žádnou hrozbu, byla údajně profilována „kvůli své genderové identitě“. Eversole se obával, že by přítomnost „otevřeně“ trans ženy v blízkosti hřiště, zachycená televizními kamerami, mohla „poškodit reputaci MSG“. Případ vyvrcholil zákazem vstupu pro Richards do Garden, poté co šéf ochranky údajně „vykonstruoval obvinění ze stalkingu“. Tento případ je důležitým připomenutím, že zařízení pro rozpoznávání obličejů nejsou pasivní nástroje a jejich zneužití může mít závažné dopady na soukromí a práva jednotlivců.