Černobyl po 40 letech překvapuje: Zóna se stala útočištěm pro medvědy, bizony i vzácné orly

Po čtyřiceti letech od jaderné události v Černobylu se vyloučená zóna proměnila v nečekané útočiště pro divokou zvěř. Studie ukazují, že absence lidského lovu, zemědělství a rozvoje má na populace zvířat pozitivnější dopad než negativní vliv radiace.

Po čtyřiceti letech od jaderné události v Černobylu se vyloučená zóna proměnila v nečekané útočiště pro divokou zvěř. Studie ukazují, že absence lidského lovu, zemědělství a rozvoje má na populace zvířat pozitivnější dopad než negativní vliv radiace. V běloruském sektoru zóny jsou populace velkých savců srovnatelné nebo dokonce vyšší než v nekontaminovaných přírodních rezervacích.

Počáteční radiace sice způsobila značné škody flóře a fauně, zejména v „rudém lese“, ale dlouhodobé studie dokazují, že biodiverzita se v nepřítomnosti lidí výrazně zvýšila. Do zóny se vrátila řada ohrožených druhů, včetně koní Převalského, kteří byli reintrodukováni v roce 1998 a jejichž populace dnes čítá přes 150 jedinců. Znovu se zde usadili rysi ostrovidi a zubři evropští, kteří z oblasti dříve vymizeli. Vrátily se i různé druhy ptáků, jako čápi černí a bílí či orli mořští. Nejvýznamnější je návrat globálně ohroženého orla křiklavého, který je závislý na mokřadních biotopech a je velmi citlivý na lidské rušení. Dnes je tato oblast jediným místem na světě, kde populace tohoto vzácného druhu roste.

Existují vědecké důkazy, že některé druhy se přizpůsobují radioaktivnímu prostředí. Například rosničky v zóně jsou tmavší, což naznačuje, že vyšší hladiny melatoninu je chrání před poškozením radiací. Vlci eurasijští vykazují potenciální adaptace pro přežití chronické radiace a snížení rizika rakoviny. Adaptace se netýká jen zvířat; černá plíseň objevená uvnitř reaktoru 4 dokáže přeměňovat gama záření na energii pro rychlejší růst. Některé rostliny v zóně zase vykazují zvýšenou schopnost opravy DNA a zvládání těžkých kovů a radiace.

Černobylská zóna se stala jednou z největších evropských přírodních rezervací a důležitým místem pro ekologický výzkum, zejména pro studium obnovy ekosystémů bez lidského zásahu. Ačkoliv radiace oblast nepochybně ovlivnila, klíčovou roli hraje opuštění a čas. Podobné jevy jsou pozorovány i kolem jiných poškozených jaderných reaktorů, například ve Fukušimě, kde se ve velkém počtu vrátili medvědi, mývalové a divoká prasata, čímž se vyloučené zóny proměnily v nečekané přírodní svatyně. Tato situace ukazuje, jak se ekosystémy dokážou zotavit a prosperovat, když se změní obvyklá pravidla. Z událostí, jako je ta černobylská, je třeba se poučit, že ochrana druhů by neměla záviset na jaderných nehodách.