Americká ekonomika v únoru nečekaně ztratila 92 000 pracovních míst

V únoru došlo v USA k poklesu počtu pracovních míst o 92 000, což zvýšilo otázky ohledně stability amerického trhu práce. Nezaměstnanost vzrostla na 4,4 %. Ztráty postihly většinu sektorů, včetně zdravotnictví.

Ekonomika Spojených států zaznamenala v únoru neočekávaný pokles počtu pracovních míst, což vyvolalo debaty o možném oslabování amerického trhu práce.

Podle nejnovějších oficiálních údajů klesl počet zaměstnanců v USA o 92 000 a míra nezaměstnanosti se zvýšila na 4,4 %. Tato čísla překvapila analytiky, kteří očekávali stabilní vývoj v oblasti zaměstnanosti.

Jedná se o největší měsíční ztrátu pracovních míst od října, kdy došlo k uzavření americké vlády. K situaci přispívají i obavy z možného dopadu růstu cen ropy, který je spojován s konfliktem mezi USA a Íránem, na celkový ekonomický růst.

Pokles počtu pracovních míst zasáhl téměř všechny sektory, včetně zdravotnictví, které je obvykle považováno za stabilní. V tomto sektoru byly zaznamenány stávky, které ovlivnily zaměstnanost.

Zaměstnanost ve federální vládě rovněž pokračovala v poklesu. V únoru se snížila o 10 000 míst. Od dosažení vrcholu v říjnu 2024 klesla federální zaměstnanost o 330 000, což představuje 11% pokles, uvedlo Ministerstvo práce.

Ministerstvo práce dále informovalo, že nárůst počtu pracovních míst v prosinci a lednu byl nižší, než bylo původně odhadováno.

Samuel Tombs, hlavní ekonom pro USA ve společnosti Pantheon Macroeconomics, uvedl, že i v případě očekávaného oživení v sektoru zdravotnictví tato čísla snižují naděje na zrychlení tvorby pracovních míst po zpomalení v roce 2025, které bylo pro zaměstnanost nejslabším rokem od pandemie.

"Jaká stabilizace?" napsal Tombs v poznámce po zveřejnění údajů. "Představa, že se trh práce otočil, se s touto zprávou hroutí."

Pokles zaměstnanosti se projevil na akciových trzích Wall Street, kde akcie zaznamenaly pokles. Zvýšil se také tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se ve své kampani zaměřoval na zlepšení ekonomiky.

Demokraté reagovali na zveřejněná čísla s kritikou. Senátorka Elizabeth Warrenová uvedla, že tato data ukazují, že Bílý dům "ničí trh práce". Oficiální představitelé Bílého domu však význam těchto čísel bagatelizovali.

Kevin Hassett, ředitel Národní ekonomické rady, v rozhovoru pro CNBC vyjádřil očekávání, že silný růst bude i nadále podporovat tvorbu pracovních míst v nadcházejících měsících.

"Bude tolik aktivity, že každý, kdo bude chtít práci, si ji bude moci najít," řekl.

Zveřejněná zpráva také komplikuje rozhodování americké centrální banky.

Federální rezervní systém by obvykle reagoval na oslabující trh práce snížením úrokových sazeb s cílem podpořit ekonomiku. Analytici však upozorňují, že riziko trvalého růstu cen ropy, který by mohl vyvolat inflační tlaky, může centrální banku přimět k opatrnosti.