Ozempic a GLP-1 léky: Co neřeší pro vaše metabolické zdraví a proč je důležitý širší pohled

Léky jako Ozempic, Wegovy a Mounjaro, známé jako agonisté receptorů GLP-1, jsou v současné medicíně hojně diskutovány a často prezentovány jako průlom. Jejich popularita roste, přičemž v USA je užívá každý pátý dospělý.

Léky jako Ozempic, Wegovy a Mounjaro, známé jako agonisté receptorů GLP-1, jsou v současné medicíně hojně diskutovány a často prezentovány jako průlom. Jejich popularita roste, přičemž v USA je užívá každý pátý dospělý. Chris Kresser, odborník na funkční medicínu, však upozorňuje, že ačkoliv tyto léky přinášejí reálné krátkodobé benefity, celkový obraz je složitější a vyžaduje hlubší zamyšlení nad dlouhodobými dopady a kořenovými příčinami metabolických problémů.

GLP-1 je hormon, který střevo přirozeně uvolňuje po jídle, signalizuje mozku snížení chuti k jídlu, stimuluje slinivku k uvolňování inzulínu a zpomaluje vyprazdňování žaludku. Agonisté receptorů GLP-1, jako je semaglutid, napodobují tento hormon ve farmakologických dávkách, které jsou výrazně vyšší než přirozená produkce těla. Klinické studie potvrzují významný úbytek hmotnosti (semaglutid průměrně o 15 %, tirzepatid o 18–20 %) a u pacientů s diabetem 2. typu jsou dobře zdokumentovány glykemické benefity. Studie SELECT navíc prokázala snížení závažných kardiovaskulárních příhod u vysoce rizikových pacientů s obezitou a již existujícím kardiovaskulárním onemocněním. Objevují se také důkazy o přínosech u chronického onemocnění ledvin a srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí. Tyto krátkodobé přínosy jsou nesporné a pomáhají milionům lidí s vážnými zdravotními problémy.

S delším užíváním a přibývajícími daty se však objevují i méně diskutované aspekty. Nejčastějšími vedlejšími účinky jsou gastrointestinální problémy jako nevolnost, zvracení, průjem a zácpa, které jsou hlavním důvodem, proč zhruba polovina pacientů ukončí léčbu do jednoho roku. Dále se objevují obavy ohledně chirurgického rizika, jelikož GLP-1 léky výrazně zpomalují vyprazdňování žaludku, což zvyšuje riziko aspirace během anestezie. Studie z roku 2024 ukázala, že 56 % pacientů mělo zvýšený obsah žaludku i po sedmi a více dnech od vysazení léku, což zpochybňuje současná doporučení pro předoperační přípravu. Existuje také signál ohledně pankreatitidy, přičemž Spojené království a Brazílie vydaly formální varování, ačkoliv důkazy zůstávají sporné. Evropská agentura pro léčivé přípravky zahájila v roce 2023 šetření kvůli zprávám o možných souvislostech mezi GLP-1 léky a sebevražednými myšlenkami, přičemž databáze WHO identifikovala signál specificky pro semaglutid, zejména u pacientů užívajících antidepresiva.

Nejnovější a nejvíce znepokojující data pocházejí z výročního zasedání Americké akademie ortopedických chirurgů z roku 2026. Pětiletá retrospektivní kohortová studie, která porovnávala 73 000 uživatelů GLP-1 léků s kontrolní skupinou, odhalila výrazně vyšší výskyt tří muskuloskeletálních onemocnění. U uživatelů GLP-1 bylo zjištěno o 29 % vyšší riziko osteoporózy, o 12 % vyšší riziko dny a nejvíce alarmující bylo o 155 % vyšší relativní riziko osteomalacie, což je stav měknutí kostí způsobený vážným nedostatkem vitaminu D a vápníku. Tyto nálezy souvisejí s obavami z nedostatku živin a ztráty svalové hmoty, které mohou vzniknout v důsledku sníženého příjmu potravy při užívání těchto léků. Chris Kresser zdůrazňuje, že z pohledu funkční medicíny tyto léky neřeší kořenové příčiny obezity a nadváhy, které jsou komplexní a multifaktoriální. Po vysazení léků navíc dochází k opětovnému nabírání váhy, jak ukázala studie z Cambridge z roku 2026 a rozšíření studie STEP 1. Pro trvalé metabolické zdraví je proto klíčové jít nad rámec pouhé medikace a zaměřit se na komplexní zdravotní strategii, která řeší stravu, životní styl a metabolické faktory.