Domorodí lídři na OSN řeší, jak prosadit klimatické rozsudky a zajistit odpovědnost států
PřírodaMezinárodní soudy v uplynulém roce vydaly řadu stanovisek a rozhodnutí, která vyzývají vlády států k odpovědnosti za dopady klimatických změn, ke snížení emisí fosilních paliv a k začlenění domorodých znalostí do klimatických politik.
Mezinárodní soudy v uplynulém roce vydaly řadu stanovisek a rozhodnutí, která vyzývají vlády států k odpovědnosti za dopady klimatických změn, ke snížení emisí fosilních paliv a k začlenění domorodých znalostí do klimatických politik. Na Stálém fóru OSN pro domorodé záležitosti však zástupci domorodých komunit upozorňují, že členské státy OSN často raději ignorují své klimatické závazky, což otevírá otázku, zda lze tato rozhodnutí skutečně implementovat, prosadit a využít k ochraně domorodých území a práv.
Domorodé komunity v Tichomoří čelí stále výraznějším bouřím zesíleným oteplujícími se oceány. V Amazonii pokračuje rozšiřování těžebních operací na domorodých územích a ropné vrty v Ekvádoru stále pumpují navzdory soudním příkazům. Světový soud – Mezinárodní soudní dvůr – loni vydal poradní stanovisko, podle kterého by měly být vlády států přispívající ke změně klimatu odpovědné za škody, které způsobují, zejména malým ostrovním státům. Meziamerický soud pro lidská práva vydal podobné rozhodnutí, které vyzývá vlády ke snížení emisí fosilních paliv a k začlenění domorodých znalostí do klimatických politik.
Tyto rozsudky se však střetávají s realitou, kdy mnoho členských států OSN dává přednost ignorování svých klimatických závazků. Luisa Castañeda-Quintana, výkonná ředitelka organizace Land is Life, zdůraznila, že tato poradní stanoviska nejsou jen symbolická, ale představují nástroje moci. „Mohou a musí být použita k posílení advokacie domorodých národů na všech úrovních,“ uvedla. „Aby se tak stalo, domorodé národy si je musí nárokovat, integrovat je do svých právních narativů a přenést je do každého prostoru, kde se rozhoduje o jejich budoucnosti.“
Mezera mezi právním uznáním a skutečným prosazováním je patrná například v Ekvádoru. Magaly Ruiz Cajas z ekvádorské soudní rady poukázala na to, že ekvádorská ústava uznává práva přírody již od roku 2008. Přesto však ústavní ochrana nezabránila společnostem v ignorování práv domorodých obyvatel na půdu. Juan Bay, prezident národa Waorani z Ekvádoru, uvedl, že Ekvádor nedodržuje mezinárodní ani národní právo na ochranu domorodých obyvatel v dobrovolné izolaci nebo žijících v blízkosti ropných vrtů. Domorodí obránci půdy v Ekvádoru v posledních letech čelili pronásledování a úmrtím. Tento problém není omezen pouze na Ekvádor; zvláštní zpravodaj OSN pro domorodé národy Albert Kwokwo Barume ve své zprávě z loňského roku identifikoval podobné přetrvávající problémy s implementací právních rámců napříč Latinskou Amerikou a Karibikem.
Odpor přichází i od mocnějších států. Vanuatu a desítka dalších států letos představily rezoluci OSN, která má operacionalizovat poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora, vyzývající k postupnému ukončení používání fosilních paliv a k reparacím za klimatické škody. Administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa označila rezoluci za „znepokojivou“ a „šarádu“ a vyzvala Vanuatu k jejímu stažení. I přes tento tlak Vanuatu neustoupilo, ačkoli hlasování v Valném shromáždění bylo odloženo na květen.