Kolonialismus má dlouhý stín: Vědci spojují historickou nadvládu s úbytkem druhů i jazyků

Lidská činnost odjakživa formovala biologickou i kulturní rozmanitost. Mezinárodní tým pod vedením Vídeňské univerzity nyní prozkoumal souvislost mezi ohrožením druhů a jazyků. Lingvisté a výzkumníci biodiverzity identifikovali společný klíčový faktor: evropský kolonialismus.

Lidská činnost odjakživa formovala biologickou i kulturní rozmanitost. Mezinárodní tým pod vedením Vídeňské univerzity nyní prozkoumal souvislost mezi ohrožením druhů a jazyků. Lingvisté a výzkumníci biodiverzity identifikovali společný klíčový faktor: evropský kolonialismus. Studie byla nedávno publikována v časopise People and Nature.

Na celém světě je ohroženo vyhynutím přibližně jeden milion druhů a téměř 50 % světových jazyků. Tým vědců z Vídeňské a Utrechtské univerzity shromáždil mezinárodní záznamy o počtu ohrožených živočišných druhů a jazyků a identifikoval globální oblasti, kde jsou obě kategorie obzvláště ohroženy. V dalším kroku zkoumali současné a historické faktory, které tyto vzorce ohrožení utvářejí.

Oblasti s největším ohrožením biokulturní rozmanitosti (druhů a jazyků) se nacházejí zejména na ostrovech v Oceánii a východní Asii, jako je Nový Zéland, Japonsko a Tchaj-wan. Ohrožení zvířat je výrazné také v dalších (sub)tropických ostrovních státech, například na Madagaskaru, Haiti a Mauriciu, zatímco ohrožení jazyků se více soustřeďuje v Americe, jižní Africe a Austrálii.

Navzdory různým oblastem ohrožení výsledky odhalují nápadnou shodu. „Kromě očekávaných současných příčin úbytku biokulturní rozmanitosti naše modely ukázaly, že evropský kolonialismus zanechal trvalý dopad na ohrožení jazyků a druhů,“ uvádí Bernd Lenzner, výzkumník biodiverzity a vedoucí studie z Vídeňské univerzity. Oblasti, které byly dříve okupovány jednou nebo více evropskými mocnostmi, vykazují nejvyšší míru ohrožení biologické i jazykové rozmanitosti. „Tento efekt je tím výraznější, čím déle byla daná země pod koloniální nadvládou,“ dodává Lenzner. Evropský kolonialismus vedl k hlubokým ekonomickým a sociálním změnám, například šířením invazních druhů, zavlečených nemocí a násilnými konflikty s místními komunitami.

„Ostrovy jsou obzvláště zranitelné vůči úbytku druhů i jazyků,“ říká lingvista a hlavní autor Hannes Fellner z Vídeňské univerzity. „Vzhledem k jejich malé velikosti jsou populace druhů náchylnější k narušení invazními druhy nebo ztrátou přirozeného prostředí. Podobně jsou jazykové komunity na ostrovech často menší, s menším počtem aktivních mluvčích na jazyk. Navíc mladší generace stále častěji migrují pryč, což zvyšuje tlak na jazykovou rozmanitost.“

Zjištění studie podtrhují, jak důležité je porozumět historickým dopadům lidské činnosti. „Dopady koloniálního dědictví nadále formují přírodní a kulturní krajinu a ovlivňují vzorce rozmanitosti, které pozorujeme dnes,“ shrnuje Lenzner. Fellner dodává: „Tato zjištění jsou velmi relevantní v kontextu pokračující globalizace, kde podobné – nebo dokonce intenzivnější – rozsáhlé zásahy do kulturních a environmentálních systémů mohou mít dlouhodobé důsledky, které zatím nelze plně předvídat.“