Evropská strategie v souvislosti s napětím mezi USA, Izraelem a Íránem

Evropská unie, klíčové mocnosti bloku a Spojené království vyzývají k dodržování mezinárodního práva a odsuzují íránský režim. Dosud se jim však nepodařilo formulovat jednotný přístup a v souvislosti s rozvíjející se krizí na Blízkém východě, která by mohla mít dopady na Evropu i svět, se jeví jako rozdělené, odsunuté stranou a neefektivní.

Po íránském útoku dronem na Kypr, území EU, a pokračujících úderech íránského režimu na cíle v zemích Zálivu, se Evropa potýká s otázkou, zda může zůstat stranou.

Odborníci uvádějí, že evropské mocnosti zaujímají spíše obrannou strategii, než aby se vojensky angažovaly. Cornelius Adebahr z Německé rady pro zahraniční vztahy (DGAP) uvedl, že členské státy EU a Spojené království jsou jednotné v přijímání obranných opatření v případě útoku na evropskou zemi a v pomoci zemím Zálivu. Zároveň však dodal, že se neshodnou na válečných cílech amerického prezidenta Donalda Trumpa a na míře podpory amerických akcí proti Íránu.

"Nebude existovat jednotný postoj k tomuto konfliktu," řekl Adebahr pro DW. "Na druhou stranu, žádný z členských států nevstoupí do konfliktu přímo; nebudou hrát aktivní roli po boku USA nebo Izraele."

Bílý dům vyzval evropské spojence k podpoře akcí USA a Izraele proti Íránu s cílem "rozdrtit svévolný íránský režim, který ohrožuje nejen Ameriku, ale i naše evropské spojence". Britský premiér Keir Starmer vyjádřil pochybnosti o legalitě takových akcí, ačkoli umožnil USA využívat dvě britské základny. Německý kancléř Friedrich Merz byl naopak Trumpem pochválen za podporu odstranění "strašlivého" režimu a umožnění využití letecké základny Ramstein v Německu americkými silami. Francie povolila dočasné přistání amerických letadel na některých svých základnách, avšak s garancemi, že nebudou použity k útokům proti Íránu a budou sloužit pouze k podpoře obrany partnerů v regionu.

Italská premiérka Giorgia Meloni uvedla, že Řím neobdržel žádnou žádost od USA o využití svých základen, ale Itálie zvažuje poskytnutí systémů protivzdušné obrany zemím Zálivu. Antonio Giustozzi z think tanku Royal United Services Institute (RUSI) v Londýně označil omezené využití základen za "kompromis pod tlakem USA, aby se něco udělalo".

Íránský útok dronem na britskou leteckou základnu na Kypru vyvolal znepokojení v Evropě, která podpořila Kypr vysláním námořních plavidel z Itálie, Řecka, Nizozemska a Francie. Trita Parsi z Quincy Institute for Responsible Statecraft uvedl, že Írán si je vědom útoku na členský stát EU a zdá se, že má v úmyslu rozšířit konflikt nejen do států Perského zálivu, ale i do Evropy. NATO varovalo, že Írán představuje riziko nejen pro Izrael, ale i pro Evropu, a označilo ho za "vývozce chaosu" zodpovědného za teroristické plány a pokusy o atentáty i na evropské půdě. Další obavy zahrnují nárůst cen energií a možnou migraci přes Turecko do Evropy.

Někteří experti se domnívají, že Evropa by mohla čelit většímu riziku, pokud by se přímo zapojila do konfliktu. Adebahr dodal, že bloku chybí soudržnost, protože země sledují své národní zájmy a upřednostňují domácí veřejné mínění. Španělsko se postavilo proti jakémukoli využití svých základen pro útoky na Írán, zatímco Německo se zdá být zaměřeno na udržení dobrých vztahů s USA.