Evropská strategie v souvislosti s napětím mezi USA, Izraelem a Íránem

Evropské mocnosti hledají společný přístup k situaci na Blízkém východě. Zatímco se snaží dodržovat mezinárodní právo a odsuzují íránský režim, jejich reakce je spíše obranná a koordinace s USA ohledně vojenských cílů se liší.

Evropská unie, klíčové mocnosti bloku a Spojené království vyzývají k dodržování mezinárodního práva a odsuzují íránský režim. Dosud se jim však nepodařilo formulovat jednotný přístup a v souvislosti s rozvíjející se krizí na Blízkém východě, která by mohla mít dopady na Evropu i svět, se jeví jako rozdělené, odsunuté stranou a neefektivní.

Po íránském útoku dronem na Kypr, území EU, a pokračujících úderech íránského režimu na cíle v zemích Zálivu, se Evropa potýká s otázkou, zda může zůstat stranou.

Odborníci uvádějí, že evropské mocnosti zaujímají spíše obrannou strategii, než aby se vojensky angažovaly. Cornelius Adebahr z Německé rady pro zahraniční vztahy (DGAP) uvedl, že členské státy EU a Spojené království jsou jednotné v přijímání obranných opatření v případě útoku na evropskou zemi a v pomoci zemím Zálivu. Zároveň však dodal, že se neshodnou na válečných cílech amerického prezidenta Donalda Trumpa a na míře podpory amerických akcí proti Íránu.

"Nebude existovat jednotný postoj k tomuto konfliktu," řekl Adebahr pro DW. "Na druhou stranu, žádný z členských států nevstoupí do konfliktu přímo; nebudou hrát aktivní roli po boku USA nebo Izraele."

Bílý dům vyzval evropské spojence k podpoře akcí USA a Izraele proti Íránu s cílem "rozdrtit svévolný íránský režim, který ohrožuje nejen Ameriku, ale i naše evropské spojence". Britský premiér Keir Starmer vyjádřil pochybnosti o legalitě takových akcí, ačkoli umožnil USA využívat dvě britské základny. Německý kancléř Friedrich Merz byl naopak Trumpem pochválen za podporu odstranění "strašlivého" režimu a umožnění využití letecké základny Ramstein v Německu americkými silami. Francie povolila dočasné přistání amerických letadel na některých svých základnách, avšak s garancemi, že nebudou použity k útokům proti Íránu a budou sloužit pouze k podpoře obrany partnerů v regionu.

Italská premiérka Giorgia Meloni uvedla, že Řím neobdržel žádnou žádost od USA o využití svých základen, ale Itálie zvažuje poskytnutí systémů protivzdušné obrany zemím Zálivu. Antonio Giustozzi z think tanku Royal United Services Institute (RUSI) v Londýně označil omezené využití základen za "kompromis pod tlakem USA, aby se něco udělalo".

Íránský útok dronem na britskou leteckou základnu na Kypru vyvolal znepokojení v Evropě, která podpořila Kypr vysláním námořních plavidel z Itálie, Řecka, Nizozemska a Francie. Trita Parsi z Quincy Institute for Responsible Statecraft uvedl, že Írán si je vědom útoku na členský stát EU a zdá se, že má v úmyslu rozšířit konflikt nejen do států Perského zálivu, ale i do Evropy. NATO varovalo, že Írán představuje riziko nejen pro Izrael, ale i pro Evropu, a označilo ho za "vývozce chaosu" zodpovědného za teroristické plány a pokusy o atentáty i na evropské půdě. Další obavy zahrnují nárůst cen energií a možnou migraci přes Turecko do Evropy.