Virtuální K-pop idoly a příběh učitele z toxického města: Co inspiruje redaktorku MIT

Redaktorka MIT Technology Review Michelle Kim se dělí o své aktuální fascinace, které sahají od digitálních fenoménů až po hluboké lidské příběhy a umění.

Redaktorka MIT Technology Review Michelle Kim se dělí o své aktuální fascinace, které sahají od digitálních fenoménů až po hluboké lidské příběhy a umění. Její výběr odhaluje, jak se prolínají technologie, kultura a osobní prožitky v dnešním světě.

Jedním z jejích současných zájmů jsou virtuální idoly, digitální postavy v anime stylu, které vystupují prostřednictvím motion capture. Zvláště ji zaujala jihokorejská dívčí skupina Isegye Idol, vytvořená VTuberem Woowakgoodem. Šest anonymních členek skupiny, které hrají hry jako League of Legends a Minecraft, konverzují a předvádějí hudbu na pomezí anime soundtracku a videoherní partitury, si získalo obrovskou popularitu. Jejich úspěch odráží náladu jihokorejské generace Z, která se často potýká s osamělostí a kulturní nejistotou, hledá práci, vzdává se randění a snaží se navazovat přátelství online. Isegye Idol ukazuje, jak magický online vesmír si lidé dokážou vybudovat, když pro ně realita přestane fungovat.

Dalším silným zážitkem je pro Michelle Kim Oscarový dokument režiséra Davida Borensteina o Pavlu Talankinovi, učiteli z ruského města Karabash, které UNESCO kdysi označilo za nejtoxičtější místo na Zemi. Talankinův tajně natočený materiál odhaluje jeho lásku k městu, jeho kouřícím komínům, chladu a především k jeho bystrým studentům. Snímek bolestně ukazuje, jak vzdálená válka a státní propaganda mění město i životy lidí. Talankin, progresivní odpůrce války s vlajkou demokracie ve své třídě, se musel vyrovnávat s novým vlasteneckým kurikulem, povinnými přehlídkami a návštěvami žoldáků, což vedlo ke ztrátě tvůrčího prostoru, který se studenty vybudoval. Dokument silně poukazuje na to, jak dospělí hluboce, často nevědomky, formují děti.

Michelle Kim je také velkou fanynkou stand-up komedie, ochotná zaplatit vysokou cenu za živé vystoupení. Ačkoli nedávná show britského komika Jamese Acastera nebyla podle ní nejlepší, jeho čtyřdílná minisérie „Repertoire“ z roku 2018 na Netflixu je pro ni zlatá. Natočená krátce po Acasterově rozchodu, série ho představuje v různých rolích, včetně policisty v utajení jako stand-up komika, který zapomene, kým je, a rozvede se. Acaster se v ní zamýšlí nad otázkami jako: „Co když každý vztah, ve kterém jste kdy byli, je o tom, že někdo pomalu zjišťuje, že vás neměl rád tolik, jak doufal?“ Pro Michelle Kim je to důkaz, že nejlepší komedie často pramení z hlubokého pozorování obtížných životních situací.

Co si z toho odnést

Příběhy Michelle Kim zdůrazňují, jak rozmanité zdroje inspirace nás obklopují – od digitálních inovací, které vytvářejí nové komunity, přes dokumentární filmy odhalující lidskou odolnost v těžkých časech, až po umění, které nám pomáhá zpracovat osobní zkušenosti. Ukazují, že i v nejisté realitě existují cesty k nalezení smyslu a spojení.