Vědci boří mýty: Samice ptáků nejsou tiché, aktivně brání svá teritoria zpěvem i agresí

Zažité představy o ptačím světě často naznačují, že obranu teritoria mají na starosti především samci, zatímco samice zůstávají v pozadí.

Zažité představy o ptačím světě často naznačují, že obranu teritoria mají na starosti především samci, zatímco samice zůstávají v pozadí. Nový rozsáhlý výzkum však tento mýtus vyvrací a ukazuje, že samice ptáků se aktivně podílejí na ochraně svého domova, a to zpěvem i fyzickou agresí.

Zatímco u některých druhů, jako je například vlhovec rudokřídlý, je obrana teritoria skutečně doménou samců, u mnoha jiných druhů po celém světě se do ní zapojují i samice. Příkladem je drozd rudohrdlý nebo severoamerický parula severní, kde samci zpívají a jsou agresivní vůči vetřelcům. Naopak samice drozda růžovoprsého a mnoha dalších druhů aktivně zpívají a brání svá teritoria.

Tato zjištění vedla vědce k otázce: Proč u některých druhů spolupracují na obraně teritoria oba partneři, zatímco u jiných je to pouze samec? Aby na to získali odpověď, provedli výzkumníci přes 3 000 experimentů s přehráváním zvuků napříč Amerikou. Použili nahrávky ptačích písní stejného druhu, aby ptáci věřili, že slyší vetřelce. Měřili obranu teritoria u 264 druhů ptáků v různých prostředích.

Stejně jako lidé brání své pozemky, ptáci neustále řeší spory o území. Nejde jen o zahradu, ale o zdroje potravy, místa pro hnízdění a dokonce i o partnery. Vědci simulovali přítomnost vetřelce tak, že skrytě umístili reproduktor na ptačí území a přehrávali píseň daného druhu. Poté počítali, kolik jedinců se objevilo a reagovalo na zvuk. Někteří ptáci zpívali, zjevně rozrušeni, jiní se pokusili na reproduktor zaútočit. Po dvouminutovém experimentu vědci odešli, a majitel teritoria se pravděpodobně cítil hrdý, že úspěšně zahnal neviditelného vetřelce.

Analýzou proměnných, které by mohly vysvětlit, proč se některé samice ptáků účastní obrany teritoria, zatímco jiné zůstávají stranou, výzkum výrazně prohlubuje naše porozumění komplexnímu chování ptáků a jejich sociálním interakcím. Ukazuje, že ptačí svět je mnohem rozmanitější a kooperativnější, než se dříve předpokládalo, a otevírá nové cesty pro další studium ekologie a etologie.