Proč je zdraví domorodců spjato s přírodou? OSN kritizuje roztříštěné přístupy a hledá řešení

Na Fóru OSN pro domorodé otázky (UNPFII) experti upozornili na hlubokou provázanost zdraví domorodých národů s přírodou.

Na Fóru OSN pro domorodé otázky (UNPFII) experti upozornili na hlubokou provázanost zdraví domorodých národů s přírodou. Nová studie Geoffreye Rotha, bývalého člena fóra, kritizuje roztříštěné přístupy agentur OSN, které řeší zdraví, životní prostředí a práva na půdu odděleně, což podle něj „opakovaně selhává“.

Pro domorodé národy není zdraví jen o přístupu ke klinikám nebo lékům, ale o čisté vodě, zdravých lesích, tradičních potravinách a možnosti udržovat kulturní praktiky. Poškození životního prostředí – těžbou, odlesňováním, znečištěním nebo změnou klimatu – přímo ovlivňuje jejich fyzické i duševní zdraví. Změna klimatu, ztráta biodiverzity a znečištění jsou přímými projevy újmy na jejich blahobytu. Například arktické komunity ztrácejí led a sníh, na nichž závisí jejich potravinové systémy a lov. V Brazílii čelí lidé Munduruku zdravotním problémům spojeným se znečištěním rtutí z nelegální těžby, včetně průjmů, svědění, horeček a neurologických potíží. Konflikty, často vyvolané soutěží o přírodní zdroje, také nepřiměřeně postihují domorodé národy, vedou k vysídlení, narušení živobytí a mezgeneračním zdravotním krizím.

Rothova studie zdůrazňuje, že změna klimatu funguje jako „rizikový multiplikátor“, který zesiluje tlaky napříč biologickými, ekologickými a sociálními systémy. Extrémní počasí zhoršuje kvalitu vody a zvyšuje riziko nemocí. Klimatická krize také vede k vážným duševním zdravotním následkům, jako je deprese, zneužívání návykových látek a „ekologický žal“ či „klimatická úzkost“, zejména u domorodé mládeže, která sleduje proměny svých rodných ekosystémů. V Aljašce například tající permafrost a eroze pobřeží nutí tisíce domorodců k přesídlení, což je odřezává od tradičních zdrojů potravy a zvyšuje jejich zranitelnost.

Experti na fóru vyzvali Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a členské státy, aby se zaměřily na vlastnictví půdy a správu ekosystémů. Je potřeba propojenější přístup, který zahrnuje půdu, kulturu a sebeurčení jako ústřední prvky zdraví. Agentury OSN by měly snížit fragmentaci a spolupracovat koordinovaněji, podporujíce domorodé vedení v těchto systémech, aby bylo možné efektivně zlepšovat zdraví domorodých národů.