Síla laskavosti: Jak malé skutky mění naše zdraví i komunity

Praktikování laskavosti, ať už ve velkém či malém, představuje dvojí benefit pro naše zdraví i pro lidi v našem okolí. To zahrnuje i tzv. „slabé vazby“, což jsou neformální, povrchní vztahy, které s lidmi navazujeme. Jak poznamenává vědec Coan, lidé často small talk podceňují jako něco povrchního, ale opak je pravdou. Small talk a tyto slabé vazby jsou klíčové. Jsou to právě tyto kontakty s lidmi v naší komunitě – například s prodavačem v kavárně, které navštěvujeme – které nám umožňují projevovat laskavost. Zapojení do běžné konverzace často znamená právě small talk.

Lidská přirozenost v akci

Coan se odvolává na evoluční antropoložku Sarah Blaffer Hrdy, která se zabývala lidskou sociální evolucí. Představme si například cestu letadlem z jednoho města do druhého. Během dlouhého letu, kdy jsme namačkáni mezi cizí lidi, můžeme pozorovat, jak někdo ustoupí, aby si jiný mohl sednout, jak někdo pomáhá s uložením zavazadel, nebo jak někdo toleruje možné nepohodlí, aby pomohl jinému. Tyto každodenní projevy laskavosti, které často považujeme za samozřejmé, pomáhají lidem spolu vycházet. Coan dodává, že kdyby se podobná situace odehrála mezi našimi nejbližšími genetickými příbuznými, šimpanzi, mnozí by se do cíle ani nedožili.

Síla solidarity v krizi i v běžném životě

V případě okamžité a akutní krize se napříč kulturami po celém světě projevuje, že se lidé stávají nejlepší verzí sebe sama. Reflexivně a bez velkého přemýšlení se stávají laskavými, kooperativními a dokonce altruistickými. Po útocích z 11. září mnozí lidé zažili nečekaný pocit jednoty a starali se o sebe navzájem navzdory tragédii. Co nám však často uniká, je, jak často držíme dveře, podáme někomu věc, o kterou si řekne, nebo trpělivě čekáme na přechodu. Tyto drobné akty laskavosti se dějí po celý den.

Nelaskavost jako překážka

Hlavní podstatou nelaskavosti je, že jde proti spojení. Ztěžuje vztahy s ostatními a s celou komunitou. Nelaskavý člověk tím nakonec sám trpí. Stejně tak trpí i komunita, protože silnější komunita odpovídá zdravější komunitě, stejně jako jsou zdravější sociálně propojení jedinci. Říci „dobrý den“ nebo „děkuji“ – tyto malé laskavosti – jsou podle Coana „vodou, ve které plaveme“. Zasévají semínka pro prosperující komunitu, ať už jde o sousedství, okres, stát či celou zemi.