Zapomenutá vesnice v Malajsii skrývá kulinářské poklady: Čerstvé mořské plody a kavárna pod stromy

V oblasti Johor Bahru v Malajsii se nachází skutečné skryté kulinářské poklady, které nabízejí návrat do minulosti.

V oblasti Johor Bahru v Malajsii se nachází skutečné skryté kulinářské poklady, které nabízejí návrat do minulosti. Novinářka Denise Tan se s místním gurmánem Davidem Ngiauem vydala prozkoumat autentické chutě, které přesahují běžné turistické atrakce.

Jejich cesta začala v Kampung Simpang Arang, vesnici Orang Laut (mořských lidí), která si udržuje svůj tradiční ráz navzdory okolnímu modernímu rozvoji. Tato kulturně významná osada, kdysi domov původních obyvatel Singapuru, má bohatou historii spojenou s čínskými osadníky a uhelným průmyslem. Zdejší restaurace Zhi Lai Hai Xian (známá také jako Kedai Makan Simpang Arang), provozovaná rodinou Tang, nabízí čerstvé mořské plody přímo z místní řeky Sungai Simpang Arang. Třicetiletá Tang Poh Choo a její bratr Ah Hock, který s jistotou vaří na woku, s hrdostí pokračují v rodinném podniku, který je bez vepřového masa a sádla. Mezi speciality patří sotong sambal, geniální kombinace slaného vejce a kraba s černým pepřem, mušle připravené ve stylu kam heong, jednoduché, ale lahodné škeble lala se zázvorem a jarní cibulkou, kangkong cili s jedinečnými sušenými krevetami, krevety v indonéském kari a obří mlži s česnekem a nudlemi. Během deště se vesnice proměnila v idylickou scénu, kde si děti hrály v kalužích, což poskytlo vzácný pohled na autentický život v kampungu.

Po hostině se David a Denise přesunuli do Anjung Perintis Cafe, okouzlující rustikální kavárny postavené kolem čtyř stromů. Toto místo, které David navštěvuje alespoň jednou měsíčně, je památníkem jeho zesnulého majitele Sarikana. Sarikan, bývalý hasič a policista, si po odchodu do důchodu splnil sen a sám postavil tuto kavárnu jako svůj srdeční projekt. Jeho žena Yati nyní pokračuje v jeho odkazu a podává domácí klasiky jako pisang goreng, nasi lemak a mee siam. Zvláštní pochoutkou je „sup gearbox“, kořeněná skopová polévka s kolenní kostí, z níž se brčkem vysrkává hedvábná dřeň. K tomu se podává teh halia, poctivý mléčný čaj se skutečnými kousky zázvoru. David zdůraznil, že tato místa nejsou jen o jídle, ale jsou to kulturní milníky, které pevně drží proti tahu moderního světa a jejichž příběhy si zaslouží být pamatovány a ceněny. Ukazují, že pro budoucnost je klíčové znát a vážit si minulosti.