Budoucnost Atlantického proudu: Proč vědci volají po přesnějších modelech a co to znamená pro Evropu

Vědecká komunita v poslední době přehodnocuje stabilitu klíčového systému oceánského proudění v Atlantiku, známého pod zkratkou AMOC. Tento systém hraje zásadní roli v přenosu tepla z tropů do severního Atlantiku a ovlivňuje klima na obou stranách oceánu.

Vědecká komunita v poslední době přehodnocuje stabilitu klíčového systému oceánského proudění v Atlantiku, známého pod zkratkou AMOC. Tento systém hraje zásadní roli v přenosu tepla z tropů do severního Atlantiku a ovlivňuje klima na obou stranách oceánu. Podle aktuálních analýz, na které upozorňuje například profesor Stefan Rahmstorf, se pravděpodobnost výrazného zpomalení nebo zastavení tohoto proudění v důsledku změn teploty a salinity mořské vody jeví jako vyšší, než se dříve předpokládalo. K tomuto bodu zvratu by podle některých odhadů mohlo dojít již v polovině tohoto století.

Změna v chování Atlantického proudu by přinesla zásadní proměnu klimatických vzorců. V severní Evropě by mohlo dojít k výraznému poklesu průměrných zimních teplot, což by ovlivnilo zemědělství i běžný život v městech jako Londýn, Edinburgh nebo Oslo. Současně by tyto změny mohly ovlivnit koloběh vody v Amazonii, urychlit vzestup hladiny moří na východním pobřeží USA a vést k uvolňování uhlíku uloženého v Jižním oceánu. Takový posun v planetárním měřítku by vyžadoval mimořádnou schopnost adaptace lidské civilizace na nové podmínky.

Důvodem, proč se o těchto rizicích v širším veřejném prostoru mluví méně, je podle odborníků využívání zastaralých ekonomických modelů. Tyto modely, které v minulosti prosazoval například ekonom William Nordhaus, často předpokládají, že dopady klimatických změn budou narůstat lineárně a nebudou mít zásadní vliv na globální HDP. Přední ekonomové jako Joseph Stiglitz, Nicholas Stern nebo Charlotte Taylor však argumentují, že tyto výpočty jsou odtržené od vědecké reality. Upozorňují, že modely ignorují body zvratu a nelineární rizika, která mohou vést k náhlým a nevratným změnám v ekosystémech i hospodářství.

Současná situace ukazuje na potřebu transparentnějšího informování a zahrnutí nejnovějších vědeckých poznatků do vládních strategií. Kritika směřuje i k vlivu velkých korporací a velmi bohatých jednotlivců na politické rozhodování, což může vést k upřednostňování krátkodobých zisků před dlouhodobou stabilitou planety. Cestou vpřed je podle vědců uznání komplexnosti klimatického systému a vytvoření nových ekonomických rámců, které budou brát v úvahu skutečnou hodnotu přírodních systémů a bezpečnost budoucích generací.

Co to znamená pro Česko

Změny v severoatlantickém proudění by měly přímý dopad i na střední Evropu. Výrazné ochlazení zimních měsíců a změny v rozložení srážek by v České republice vyžadovaly zásadní úpravy v zemědělství, zejména u teplomilnějších plodin, a vedly by k vyšším nárokům na energetickou infrastrukturu a vytápění v zimním období.