Propouštění v Meta a Microsoftu: Je umělá inteligence skutečným viníkem, nebo jen zástěrkou pro tlak na inovace?

Velké technologické společnosti jako Meta a Microsoft v poslední době oznámily rozsáhlé propouštění, což vyvolává otázky ohledně skutečných příčin.

Velké technologické společnosti jako Meta a Microsoft v poslední době oznámily rozsáhlé propouštění, což vyvolává otázky ohledně skutečných příčin. Mnozí se domnívají, že za těmito změnami stojí umělá inteligence (AI), která má potenciál zásadně přetvořit trh práce.

Jedna z teorií, kterou v únoru 2026 představil AI podnikatel Matt Shumer, hovoří o „explozi inteligence“, kdy AI začíná nahrazovat lidskou práci, zejména v oblastech jako softwarové inženýrství, kde jsou úkoly jasně definované. Kritici však poukazují na to, že tato tvrzení často postrádají konkrétní data a mohou sloužit jako marketing pro AI produkty. Většina profesionální práce je navíc mnohem komplexnější než kódování, s nejednoznačnými zadáními a proměnlivými kritérii úspěchu.

Druhý pohled naznačuje, že AI je spíše zástěrkou. Společnosti, které během pandemického boomu agresivně nabíraly nové zaměstnance a nyní čelí finančním tlakům, využívají AI jako přijatelnější vysvětlení pro propouštění. Generální ředitel OpenAI Sam Altman tento jev nazval „AI washing“. Příkladem může být Meta, která v březnu oznámila ukončení platformy Metaverse Horizon World, přičemž propouštění v divizi Reality Labs mohlo být spíše restrukturalizací dřívějších neúspěchů, než přímým důsledkem AI. Cynický výklad dokonce naznačuje, že oznámení propouštění ve jménu AI může vést k růstu cen akcií, neboť investoři vnímají firmu jako „budoucnostně orientovanou“.

Nejnuancovanější pohled vidí AI jako mocný nástroj, jehož plné využití vyžaduje transformaci firem. V tomto kontextu propouštění slouží jako způsob, jak vytvořit tlak na zbývající týmy, aby našly způsoby, jak s pomocí AI dosáhnout stejné nebo vyšší produktivity. Nejde tedy o to, že by AI dělala vše, ale spíše o to, že tlak donutí lidi naučit se AI efektivně využívat. Tento přístup podporují i zkušenosti z praxe; například generální ředitel Googlu Sundar Pichai uvádí 10% nárůst rychlosti inženýrství díky AI, což se shoduje s přibližně 7–10% snížením celkového počtu zaměstnanců u některých firem.

Skutečnost je pravděpodobně kombinací všech tří faktorů. Vývoj softwaru často slouží jako raný indikátor širších posunů v práci s informacemi. Výhody plynoucí z produktivity AI jsou reálné pro ty, kdo ji přijmou. Klíčovou dovedností se stává schopnost rozumět AI a činit dobrá rozhodnutí o tom, jak a kde ji používat. Nejvíce ohroženi nejsou ti, jejichž úkoly může AI replikovat, ale ti, kteří čekají na vnější tlak, místo aby se proaktivně přizpůsobili. Budoucnost ukáže, zda technologické společnosti s novými dovednostmi opět nabírají a mění pracovní postupy, nebo zda si pouze ponechají úspory na mzdách.