Krev a míšní mok odhalují jedinečné „otisky“ čtyř mozkových chorob, slibují časnou diagnózu

Vědci z Washington University v St. Louis a dalších institucí dosáhli významného pokroku v porozumění neurodegenerativním onemocněním, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, demence s Lewyho tělísky a frontotemporální demence.

Vědci z Washington University v St. Louis a dalších institucí dosáhli významného pokroku v porozumění neurodegenerativním onemocněním, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, demence s Lewyho tělísky a frontotemporální demence. Analyzovali téměř 7 000 proteinů ve vzorcích mozkomíšního moku a krevní plazmy od téměř 6 000 lidí, včetně pacientů s těmito chorobami i zdravých kontrol. Tato rozsáhlá studie, vedená Carlosem Cruchagou a Muhammadem Alim, představuje jednu z nejkomplexnějších analýz proteinů napříč různými tkáněmi a neurodegenerativními chorobami k dnešnímu dni.

Výzkum odhalil jak sdílené, tak i chorobně specifické „molekulární otisky“. Napříč všemi čtyřmi studovanými onemocněními se objevily jasné známky zánětu, poškození spojení mezi nervovými buňkami a změn v extracelulární matrix, což je podpůrná struktura kolem buněk. Zároveň však každé onemocnění vykazovalo své vlastní jedinečné vzorce, které umožnily vědcům lépe pochopit specifické mechanismy každé nemoci.

Na základě těchto specifických vzorců tým vytvořil počítačové modely, které dokázaly s vysokou přesností rozlišit lidi s jednotlivými chorobami od těch bez neurodegenerativního onemocnění. Přesnost těchto modelů, založených na vzorcích krve nebo mozkomíšního moku, je srovnatelná s některými současnými „zlatými standardy“ diagnostiky, jako jsou například PET skeny. To otevírá cestu k mnohem dostupnější a méně invazivní diagnostice.

Tyto objevy otevírají cestu k vývoji přesnějších a časnějších krevních testů pro diagnostiku těchto závažných onemocnění. Mohly by také pomoci monitorovat progresi nemoci nebo reakci pacientů na léčbu, což je klíčové pro efektivní řízení péče. Studie rovněž naznačuje, že některé léčebné strategie, například ty zaměřené na chronický zánět nebo krevně-mozkovou bariéru, by mohly být účinné napříč několika typy demence, zatímco jiné terapie by mohly být přizpůsobeny konkrétnímu onemocnění, což povede k cílenější a personalizovanější medicíně.