USA posilují vliv v Latinské Americe tváří v tvář čínské expanzi

Donald Trump pořádá summit s lídry Latinské Ameriky a Karibiku s cílem posílit americké zájmy a omezit vliv Číny. Peking v regionu v posledních letech výrazně investoval a stal se klíčovým partnerem.

Donald Trump hostí v sobotu na svém golfovém klubu lídry z Latinské Ameriky a Karibiku na summitu „Štít Ameriky“. Akce má za cíl sjednotit spojence kolem zájmů národní bezpečnosti USA a čelit rostoucímu vlivu Číny v regionu.

Zatímco se USA v uplynulé dekádě soustředily na jiné oblasti, Čína se stala největším věřitelem a obchodním partnerem regionu. Financuje významné projekty, jako je megaport Chancay v Peru za 3,5 miliardy dolarů nebo metro v Bogotě v Kolumbii.

Americká vláda se nyní snaží získat zpět ztracenou pozici. Experti však upozorňují, že budování smysluplných vztahů vyžaduje více než vojenské demonstrace, cla a nátlak.

Diplomatické úsilí vede Kristi Noem, kterou Trump nedávno propustil z pozice ministryně pro vnitřní bezpečnost. V nové roli speciální vyslankyně pro summit hodlá navázat na partnerství a odborné znalosti v oblasti národní bezpečnosti.

K Noem se připojí konzervativní lídři z osmi zemí: Argentiny, Paraguaye, Salvadoru, Chile, Panamy, Hondurasu, Guyany a Ekvádoru. Tyto země sdílejí ideologické vazby s Trumpovou administrativou. Kolumbie, Mexiko a Brazílie se summitu nezúčastní.

Evan Ellis, profesor latinskoamerických studií na Strategic Studies Institute americké Armádní válečné školy, očekává, že summit se zaměří na boj proti drogám, migraci, terorismu a omezování vlivu Pekingu v západní polokouli. Ellis přirovnává událost k latinskoamerické verzi Conservative Political Action Conference (CPAC).

Trumpova administrativa uvádí, že cílem summitu je „získat a rozšířit“ přátele USA v západní polokouli a omezit čínské angažmá v Americe, včetně snahy zabránit rivalům ve zřizování vojenských nebo strategických základen v regionu. Setkání navazuje na Trumpův nedávný zájem o Karibik a jeho dřívější prohlášení o nutnosti „vzít zpět“ Panamský průplav od Číny.

Jeho tlak v regionu již vedl k významným změnám, od svržení venezuelského prezidenta Nicolase Madura po rozhodnutí Nejvyššího soudu Panamy zrušit smlouvy hongkongské společnosti týkající se Panamského průplavu.

Americká vláda však čelí značným výzvám, jak uvádí Enrique Dussel Peters, profesor ekonomie a koordinátor Centra pro čínsko-mexická studia na Národní autonomní univerzitě v Mexiku (UNAM).

„Doba rozvojových partnerství, volného obchodu, multilateralismu a dokonce i základní reciprocity je pryč,“ řekl Dussel. Přítomnost Číny v Latinské Americe a Karibiku podle něj „drasticky“ vzrostla, zatímco reakce USA zůstává „pozdní a reaktivní“.

Dussel dodává, že politiky jako „Amerika na prvním místě“, škrty v zahraniční pomoci a cla se obrátily proti USA a přiblížily regionální vlády k Číně, která po desetiletí buduje dlouhodobou strategickou vizi pro Latinskou Ameriku.