Zdravá půda do roku 2050: EU zavádí monitoring, ale vědci radí jít dál než jen po DNA

Evropská unie přijala koncem roku 2025 směrnici o monitoringu půdy, jejímž cílem je dosáhnout zdravých půd do roku 2050.

Evropská unie přijala koncem roku 2025 směrnici o monitoringu půdy, jejímž cílem je dosáhnout zdravých půd do roku 2050. Od listopadu 2025 tato směrnice vyžaduje, aby členské státy pravidelně hodnotily biodiverzitu půdy, přičemž se zaměřuje na analýzu mikrobiální diverzity (bakterií a hub) každých šest let, a to primárně na základě environmentální DNA (eDNA).

Ačkoliv je eDNA silným nástrojem pro detekci biodiverzity ve velkém měřítku, sama o sobě nestačí k úplné interpretaci pozorovaných změn a identifikaci jejich příčin. Půdní biodiverzita je komplexní a zahrnuje mnoho dalších organismů s klíčovými ekologickými rolemi. Fungování půdy je navíc určováno také hojností, biomasou a aktivitou živých organismů, což molekulární detekce sama o sobě nezachytí. Omezení monitoringu pouze na eDNA tak může poskytnout neúplný nebo zkreslený pohled na zdraví půdy a ztížit hodnocení účinnosti veřejných politik a řídících postupů.

Pro získání robustních a užitečných ukazatelů je proto zapotřebí odstupňovaný přístup, který kombinuje několik doplňkových protokolů. Francouzská zkušenost s národní sítí pro měření kvality půdy (Réseau de Mesures de la Qualité des Sols – RMQS) a GIS Sol slouží jako referenční rámec pro interpretaci výsledků a operační rámec pro sledování biodiverzity půdy. Tato zkušenost by mohla být užitečně využita k doplnění evropské legislativy. Směrnice EU nicméně umožňuje členským státům doplnit povinné ukazatele o další biologické indikátory v rámci jejich národních monitorovacích systémů, čímž otevírá cestu k integrovanějším přístupům.

Cílem monitoringu není jen detekovat změny ve stavu ekosystémů, ale také přisoudit tyto změny environmentálním tlakům, využívání půdy nebo řídícím postupům. To je klíčové pro tvůrce politik, aby mohli vést plánování a udržitelné řídící postupy, identifikovat situace degradace, implementovat nápravné politiky a hodnotit jejich účinnost. Proto je důležité nekombinovat národní monitoring biodiverzity půdy pouze na jediné měření odvozené z eDNA, ale implementovat kombinaci doplňkových měření, která propojí detekci biodiverzity se strukturou společenstev a ekologickými procesy podporujícími půdní funkce.

Co to znamená pro Česko

Jako členský stát Evropské unie bude i Česko muset implementovat novou směrnici o monitoringu půdy. To představuje příležitost pro posílení národních systémů sledování zdraví půdy a pro využití komplexnějších metod, které přesahují samotnou analýzu eDNA, aby bylo možné lépe chránit a spravovat půdní zdroje v souladu s evropskými cíli.