Vědci zmapovali superkupu Vela: Gigantická struktura 300 milionů světelných let široká se skrývala za Mléčnou dráhou

V roce 2016 objevili vědci v souhvězdí Plachet obrovskou superkupu galaxií, která se po celou dobu skrývala za naší Mléčnou dráhou. Tato struktura, pojmenovaná superkupa Vela, se nachází přibližně 800 milionů světelných let od Země v oblasti známé jako „Zóna vyhýbání se“.

V roce 2016 objevili vědci v souhvězdí Plachet obrovskou superkupu galaxií, která se po celou dobu skrývala za naší Mléčnou dráhou. Tato struktura, pojmenovaná superkupa Vela, se nachází přibližně 800 milionů světelných let od Země v oblasti známé jako „Zóna vyhýbání se“. Tato oblast získala své jméno, protože je zastíněna hustým prachem, plynem a hvězdami naší vlastní galaxie, což z ní činí „mrtvou zónu“ zabírající asi 20 procent noční oblohy, přes kterou je pro astronomy téměř nemožné nahlédnout.

Nyní, deset let po prvním objevu, mezinárodní tým vědců úspěšně zmapoval tuto úchvatnou superkupu Vela. Podle dosud nerecenzovaného článku vědci dospěli k závěru, že struktura měří přibližně 300 milionů světelných let napříč, což ji činí asi 3 000krát širší než samotná Mléčná dráha. Je tedy podstatně masivnější, než se dříve předpokládalo, a obsahuje ekvivalent 30 kvadrilionů našich Sluncí.

Pro určení velikosti superkupy vědci studovali chování galaxií na jejím okraji. Využili pozorování ze dvou zařízení v Jižní Africe: velkého jihoafrického dalekohledu (SALT) a radioteleskopu MeerKAT. Právě MeerKAT dokáže detekovat přítomnost vodíkového plynu v rádiových vlnových délkách, které procházejí hustým oblakem prachu Mléčné dráhy. To jim umožnilo odhalit dříve skryté kosmické struktury za ní. Jak vysvětlila Renee Kraan-Korteweg, astronomka z University of Cape Town a spoluautorka studie, miliony až miliardy hvězd tvořících disk Mléčné dráhy jsou tak husté a blízko galaktické roviny, že přes ně nelze snadno vidět. Navíc tam, kde jsou hvězdy, je také spousta nepatrných prachových částic, a tato prachová vrstva houstne s přiblížením k rovině galaxie.

Nově pozorovaná superkupa je „koherentní velkoobjemová struktura srovnatelná velikostí a hmotností s některými z největších a nejznámějších superkup v lokálním vesmíru,“ uvedla Kraan-Korteweg. Její velikost ji nyní řadí mezi dříve zmapované superkupy, jako je Laniākea, která obsahuje i naši Mléčnou dráhu, a ještě větší struktury, jako je Velká zeď Herkules-Corona Borealis, největší známá struktura v pozorovatelném vesmíru. Tato zjištění nám mohou umožnit lépe porozumět největším strukturám, které dominují vesmíru, a jak ovlivňují naše současné modely kosmologie, včetně stáří samotného vesmíru. Vědci naznačují, že výkonnější radioteleskopy by v budoucnu mohly umožnit vytvoření ještě detailnějších map superkupy Vela, což by vedlo k dalšímu zpřesnění našich modelů vesmíru.