‚Waymo moře‘ s umělou inteligencí sleduje vorvaně měsíce a otevírá okno do jejich světa

Vorvani (Physeter macrocephalus) se potápějí do ohromných hloubek, mezi 400 až 1200 metry, a ročně urazí až 24 000 kilometrů. Tyto extrémní hloubky a vzdálenosti činí studium vorvaňů a dalších druhů velryb pro vědce obzvláště obtížným.

Vorvani (Physeter macrocephalus) se potápějí do ohromných hloubek, mezi 400 až 1200 metry, a ročně urazí až 24 000 kilometrů. Tyto extrémní hloubky a vzdálenosti činí studium vorvaňů a dalších druhů velryb pro vědce obzvláště obtížným. Tradiční značky, které se k velrybám připevňují, navíc zůstávají na místě jen jeden až tři dny, což ztěžuje dlouhodobý sběr akustických dat.

Nový autonomní podvodní kluzák, vyvinutý v rámci projektu CETI (Cetacean Translation Initiative), si klade za cíl tuto náročnou cestu usnadnit. Systém, detailně popsaný ve studii publikované v časopise _Scientific Reports_, dokáže sledovat vokalizace vorvaňů, aniž by jim překážel. Klíčovou inovací je umělá inteligence integrovaná přímo do kluzáku, která mu umožňuje reagovat v reálném čase na zvuky velryb pod vodou.

Tato technologie představuje významný pokrok, neboť kluzák dokáže aktivně sledovat velryby na základě jejich zvuků. Potenciálně by mohl monitorovat populace vorvaňů a sbírat data po celé měsíce. „Tato technologie otevírá zcela nový rozměr ve studiu velryb pod vodou v jejich přirozeném prostředí,“ uvedl David Gruber, zakladatel a prezident projektu CETI. „Nyní můžeme sbírat dlouhodobé komunikační informace, o kterých se dříve ani nesnilo – například jak se mládě velryby učí dialekty specifické pro svůj klan, neboť nyní můžeme poslouchat jednotlivé velryby po delší dobu.“