Návrat vzácného koniklece na Třeboňsko: Jak se podařilo zachránit květinu, která téměř vyhynula

Na Kozím vršku u Vlkova se odehrává úspěšný příběh záchrany koniklece jarního. Zatímco v roce 2016 zde vědci našli posledního jedince, díky cílené péči a obnově přirozeného prostředí se tento mizející symbol jara do jihočeské krajiny vrací.

Na písčitém kopečku v remízku nad železniční tratí u Vlkova se skupina nadšenců a odborníků sklání k zemi, aby pomohla přírodě. Vlastníma rukama odhrabují nánosy spadaného dubového listí a mechu, které v posledních letech bránily vzácným rostlinám v růstu. Jejich cílem je záchrana koniklece jarního (Pulsatilla vernalis), jedné z nejohroženějších rostlin naší přírody.

Lokalita Kozí vršek na Třeboňsku byla historicky známá výskytem tohoto druhu, ale v uplynulých desetiletích odtud koniklec pomalu, ale jistě mizel. Situace byla natolik vážná, že v roce 2016 zde odborníci z Jihočeské univerzity objevili posledního přežívajícího jedince. Právě tento kritický moment se stal impulsem pro intenzivní záchranné práce, které měly zabránit úplnému vymizení druhu z této oblasti.

Péče o lokalitu zahrnuje především mechanické čištění terénu, které simuluje přirozené procesy, jež v krajině dříve probíhaly. Odstraňování biomasy umožňuje semenům koniklece vyklíčit v písčité půdě, kterou ke svému životu nezbytně potřebuje. Díky úsilí lidí, kteří se odmítli smířit se zánikem tohoto druhu, se nyní koniklec jarní na Kozí vršek postupně vrací a dává naději na obnovu biodiverzity v celém regionu.