Regionální dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě a vnitrostátní situace v zasažených zemích

Probíhající konflikt mezi Izraelem, USA a Íránem ovlivňuje politickou stabilitu v Iráku, Bahrajnu a Libanonu. Události vedou k diplomatickým výzvám, vnitřním přesunům obyvatelstva a změnám v postojích veřejnosti k místním politickým a vojenským aktérům.

Region Blízkého východu prochází obdobím zvýšeného napětí, které ovlivňuje vnitřní politiku a bezpečnostní situaci v několika zemích. Podle profesora Mohameda Chtatoua z univerzity v Rabatu se v oblasti objevuje řada souběžných událostí, které na sebe vzájemně reagují a vyvíjejí se podle vlastní logiky. Odborníci z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) uvádějí, že region čelí novým změnám v bezpečnostní situaci, které mohou mít vliv na další vývoj v širším okolí.

V Iráku se po úmrtí íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího uskutečnilo několik protestů před velvyslanectvím USA v Bagdádu. Podle pozorovatelů byla část účastníků k účasti motivována iráckými polovojenskými skupinami napojenými na Írán. Tyto skupiny se zaměřují také na základny a letiště v Iráku, včetně autonomního regionu iráckého Kurdistánu. V této oblasti se situace vyvíjí i v souvislosti se zprávami o možné podpoře íránských Kurdů ze strany USA při zakládání vlastního hnutí uvnitř Íránu. Představitelé iráckého Kurdistánu zdůrazňují, že si přejí zůstat mimo tento konflikt, aby předešli komplikacím ve vztazích s federální vládou v Bagdádu, která zahrnuje politiky podporující Írán.

V Bahrajnu došlo k protestům v souvislosti s probíhajícím konfliktem, což vedlo k zadržení osob za zveřejňování nesouhlasných názorů na internetu nebo vyjadřování sympatií k Íránu. Bahrajnská královská rodina je sunnitská, zatímco většinu obyvatelstva tvoří šíité. Objevily se informace o přítomnosti bezpečnostních sil Společného vojenského velení, které v zemi působily již během událostí v roce 2011, ačkoliv tyto zprávy nebyly oficiálně potvrzeny.

V Libanonu konflikt prohlubuje dlouhodobé neshody mezi vládou a hnutím Hizballáh, které je významnou politickou a sociální silou v zemi. V rámci dohod o příměří pro rok 2025 požadují Izrael a USA odzbrojení Hizballáhu. Libanonská vláda tento krok podporuje s cílem předejít dalším vojenským operacím na svém území, avšak národní armáda aktuálně nedisponuje prostředky k prosazení tohoto požadavku. Po pondělním odpálení raket směrem k Izraeli a následné rozsáhlé reakci libanonská vláda zakázala veškeré vojenské a bezpečnostní aktivity hnutí Hizballáh.

V zemi roste počet vnitřně vysídlených osob, přičemž organizace Human Rights Watch sleduje jejich situaci a upozorňuje na rizika nuceného přesídlení. Část veřejnosti vyjadřuje nesouhlas s kroky Hizballáhu, které považuje za neúčelné. V souvislosti s aktuálním děním byl navržen odklad parlamentních voleb o dva roky. Analytik Mohammed Albasha upozorňuje na duchovní význam postavy Alího Chameneího, který pro část šíitské komunity představuje autoritu srovnatelnou s postavením papeže v katolické církvi.