Nepál plánuje soukromé zoo: Experti radí, jak se inspirovat Indií a chránit divoká zvířata

Nepál zvažuje legalizaci soukromých zoologických zahrad, záchranných center a nemocnic pro divoká zvířata. Tento krok má za cíl zlepšit infrastrukturu a zvýšit povědomí o ochraně přírody.

Nepál zvažuje legalizaci soukromých zoologických zahrad, záchranných center a nemocnic pro divoká zvířata. Tento krok má za cíl zlepšit infrastrukturu a zvýšit povědomí o ochraně přírody. Odborníci však upozorňují, že nejasné definice, slabý dohled a omezené technické kapacity by mohly vést k odchytu zvířat pod záminkou záchrany a k nedostatečné péči o ně.

V současnosti v Nepálu existují takzvané „mini zoo“, jejichž právní status je nejasný a péče o zvířata v nich je často kritizována. Jediná federálně uznávaná zoo, Centrální zoo v Káthmándú, je spravována neziskovou organizací. Návrh nových směrnic je sice vnímán jako krok vpřed oproti stávajícímu regulačnímu vakuu, ale podle expertů zůstává neúplný. Chybí například jasná definice „záchranného případu“ (zraněná, osiřelá nebo problémová zvířata), což otevírá prostor pro zneužití. Slabý monitoring, který by měl spadat pod lesní úřady s omezenými odbornými znalostmi o divokých zvířatech, představuje další riziko.

Jako inspirace může posloužit indický model, kde Ústřední zoologický úřad pravidelně kontroluje soukromé zoo a uděluje časově omezené licence, jejichž prodloužení je podmíněno dodržováním standardů. V případě nedodržení mohou být licence odebrány. Indie také jasně rozlišuje mezi záchrannými centry a zoo, přičemž zachráněná zvířata jsou obvykle držena mimo expozice a pokud možno vypuštěna zpět do volné přírody. Experti zdůrazňují, že je klíčové jasně definovat účel zoo, aby se nestaly primárně atrakcemi pro návštěvníky, ale sloužily ochraně, záchraně a vzdělávání.

Soukromé investice by sice mohly zlepšit infrastrukturu, ale musí být přísně regulovány. Finanční tlaky by mohly vést provozovatele k upřednostňování zisku před dobrými životními podmínkami zvířat, což by mohlo podpořit odchyt divokých zvířat. Nepál již v roce 2021 povolil komerční chov několika ohrožených druhů, což vyvolalo podobné obavy. Důležitou výzvou je také nedostatek vyškolených odborníků na divokou přírodu a nedostatečná podpora pro budování kapacit.

Úspěchy Nepálu v ochraně ohrožených druhů, jako jsou tygři bengálští a nosorožci indičtí, pocházejí především z chráněných oblastí a komunitních snah, nikoli ze zoo. Dobře spravované zoo mohou přispívat k ochraně prostřednictvím vzdělávání, výzkumu a chovných programů, ale je zásadní, aby doplňovaly, nikoli konkurovaly ochraně ve volné přírodě. Pokud nebude rozvoj zoo pečlivě řízen, hrozí, že se pozornost přesune k zážitkům s divokými zvířaty v zajetí namísto jejich ochrany v přirozeném prostředí. Návrh směrnic je stále v diskusi, ale skutečným testem bude, jak silně bude systém regulován po jejich schválení.