Překvapivý objev u ALS: Selhání buněčného úklidu proteinů v neuronech otevírá cestu k léčbě

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je závažné neurodegenerativní onemocnění, které vede k postupné ztrátě motorických neuronů a ve většině případů končí respiračním selháním do tří až pěti let od diagnózy.

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je závažné neurodegenerativní onemocnění, které vede k postupné ztrátě motorických neuronů a ve většině případů končí respiračním selháním do tří až pěti let od diagnózy. Tým z Institutu pro neurovědy (IN), společného centra Univerzity Miguela Hernándeze (UMH) a Španělské národní rady pro výzkum (CSIC), nyní identifikoval, že u pacientů s ALS je výrazně snížen buněčný „systém selektivního čištění“ proteinů, známý jako autofagie zprostředkovaná chaperony. Tento objev představuje potenciální terapeutický cíl pro zpomalení progrese nemoci.

Studie, publikovaná v časopise Acta Neuropathologica Communications, se zaměřila na hlubší prozkoumání role tohoto buněčného mechanismu, který je zodpovědný za selektivní odstraňování poškozených proteinů. Jeho správná funkce je nezbytná pro udržení neuronální homeostázy a jeho dysfunkce může podporovat hromadění toxických proteinů, což je jeden z charakteristických znaků ALS. Profesor Salvador Martínez, ředitel laboratoře Neurobiologie duševních, neurodegenerativních a neuroonkologických onemocnění na IN UMH-CSIC, zdůrazňuje, že identifikace buněčných mechanismů přímo zapojených do přežití neuronů je klíčovým krokem k pokroku v nových terapeutických strategiích.

Motorické neurony jsou u ALS obzvláště zranitelné. Ve více než 90 % případů se v těchto buňkách hromadí protein TDP-43 mimo své normální umístění, čímž vytváří toxické agregáty. Tělo má mechanismy, které tomuto hromadění brání, včetně autofagie – buněčného „čisticího a recyklačního“ systému. Zatímco makroautofagie funguje jako obecný systém likvidace odpadu, autofagie zprostředkovaná chaperony je vysoce selektivní a zodpovědná za degradaci specifických proteinů, jako je právě TDP-43.

Výzkumníci analyzovali tkáň míchy od pacientů s ALS a kontrolních vzorků od dárců bez onemocnění. Pomocí imunohistochemických a imunofluorescenčních technik hodnotili přítomnost LAMP2A, klíčového proteinu, který slouží jako indikátor aktivity tohoto typu autofagie. Výsledky ukázaly, že zdravé motorické neurony vykazují vysokou aktivitu tohoto systému, zatímco u pacientů s ALS je tato aktivita výrazně snížena. Daniel Garrigós García, první autor studie, potvrdil, že aktivita autofagie zprostředkované chaperony je u motorických neuronů pacientů s ALS s TDP-43 proteinopatií jasně snížena. Profesor Martínez dodává, že motorické neurony vyžadují velmi vysokou úroveň této autofagie k přežití, a když tento mechanismus klesá, jako se děje u ALS, jsou to právě tyto buňky, které jsou postiženy jako první a nakonec odumírají.

Tato zjištění, která byla pozorována přímo v lidské tkáni, otevírají dveře k novým terapeutickým strategiím. Cílem vědců je pokusit se modulovat tuto dráhu a zvýšit její aktivitu, což by mohlo vést k vývoji léků schopných zpomalit progresi ALS. Ačkoli jsou tyto snahy stále v raných fázích výzkumu, představují významný krok vpřed v řešení tohoto ničivého onemocnění.