Přesnější a rychlejší odhalení opičích neštovic: Nové diagnostické nástroje mění přístup k nemoci

Po celosvětovém nárůstu případů opičích neštovic (Mpox) a vyhlášení stavu nouze Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 2022 a znovu v srpnu 2024, se stala včasná a přesná diagnostika klíčovou pro kontrolu šíření infekce.

Po celosvětovém nárůstu případů opičích neštovic (Mpox) a vyhlášení stavu nouze Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 2022 a znovu v srpnu 2024, se stala včasná a přesná diagnostika klíčovou pro kontrolu šíření infekce. Současná „zlatá“ metoda, PCR testování, je sice spolehlivá, ale vyžaduje složitou laboratorní infrastrukturu a vyškolený personál, což omezuje její dostupnost v mnoha oblastech. Proto je vývoj diagnostických nástrojů přímo v místě péče (point-of-care) mimořádně důležitý.

Komplexní přehled, publikovaný v říjnovém vydání časopisu Trends in Biotechnology, se zaměřuje na tyto point-of-care diagnostické platformy pro Mpox. Autoři, Dr. Defne Yiğci, Prof. Dr. Önder Ergönül a Prof. Dr. Savaş Taşoğlu z turecké Koç University, podrobně zkoumají technické přístupy, překážky bránící jejich širokému zavedení a budoucí směry, včetně integrace molekulární diagnostiky s nástroji založenými na umělé inteligenci a hlubokém učení.

První lidský případ opičích neštovic byl zaznamenán v roce 1970 v Demokratické republice Kongo. Virus se přenáší ze zvířat na člověka, typicky kousnutím nebo škrábnutím infikovaného zvířete, jako jsou primáti, veverky, hlodavci nebo psouni. Přenos mezi lidmi pak probíhá blízkým kontaktem, respiračními kapénkami nebo kontaktem s infekčními lézemi či tělesnými tekutinami. Až do roku 2022 se nemoc vyskytovala převážně ve střední a západní Africe, ale globální epidemie v tomto roce zasáhla přes 100 zemí s více než 60 000 případy.

Mpox obvykle začíná nespecifickými příznaky, jako je horečka, bolesti svalů a hlavy, a chřipkové potíže. Následuje bolestivý otok lymfatických uzlin a vývoj kožních vyrážek, které se mění ze skvrn na puchýře a poté na hnisavé léze. Klinický obraz může připomínat spalničky, plané neštovice, syfilis a další infekce poxviry, což ztěžuje jednoznačnou diagnózu pouze na základě symptomů. Proto je spolehlivá laboratorní diagnostika nezbytná.

Vývoj rychlejších a dostupnějších diagnostických metod je klíčový pro efektivní reakci na budoucí epidemie a pro zajištění, že se testování dostane i do oblastí s omezenými zdroji. Integrace moderních technologií, jako je umělá inteligence, slibuje další zefektivnění a zpřesnění detekce viru Mpox.