Legendární „duší sloni“ z Angoly: Příběh průzkumníka, který zasvětil život hledání nepolapitelného stáda

Ochránce přírody Steve Boyes se vydal do odlehlých vysočin Angoly, aby našel údajný nový druh slonů. Jeho fascinující cestu zachytil režisér Werner Herzog v novém dokumentu, který odhaluje hluboké pouto mezi lidmi, zvířaty a divokou krajinou.

Hluboko v angolské vysočině se podle legend pohybuje dosud nepopsaný druh slonů. Ochránce přírody a ornitolog Steve Boyes zasvětil roky hledání tohoto nepolapitelného stáda, a právě jeho cesta se stala ústředním tématem sugestivního dokumentu s názvem Ghost Elephants. Snímek, který režíroval proslulý Werner Herzog, měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a nyní míří k divákům prostřednictvím platforem National Geographic a Disney+.

Ačkoliv se může zdát neobvyklé, že se ornitolog vydává po stopách obřích savců, pro Boyese je toto spojení naprosto přirozené. Vyrůstal v Jihoafrické republice a už od dětství snil o tom, že se stane průzkumníkem. Inspirovaly ho mapy v časopise National Geographic, které v jeho představách ožívaly jako skutečná divoká místa. Rodiče ho často brali do přírody v Botswaně či Tanzanii, kde se učil vnímat chování zvířat z bezprostřední blízkosti. Díky těmto zkušenostem si ke slonům vytvořil hluboký vztah a naučil se s nimi v klidných situacích bezpečně interagovat.

Během svého doktorského výzkumu v deltě řeky Okavango, kde žije největší populace slonů na světě, Boyes studoval papoušky druhu Meyerův. Zjistil, že tito ptáci žijí se slony v zajímavé symbióze. Sloni se krmili na stejných stromech jako papoušci a svou činností vytvářeli v kmenech dutiny, které ptáci následně využívali pro hnízdění. Toto pozorování jen potvrdilo, jak jsou jednotlivé články ekosystému neoddělitelně propojeny.

Setkání s režisérem Wernerem Herzogem v Beverly Hills dalo projektu nový rozměr. Společně diskutovali o smyslu života, samotě i o fenoménu „duších slonů“. Herzog přirovnal toto pátrání k honbě za legendární bílou velrybou Moby Dickem a popsal film jako průzkum snů a představ konfrontovaných s realitou. Součástí příběhu je i historický kontext, který Boyese zavedl do Smithsonova institutu. Zde zkoumal pozůstatky obrovského slona Henryho, uloveného v Angole v roce 1955, což mu pomohlo lépe porozumět minulosti i současnosti těchto majestátních tvorů.