Vědci analyzovali 1800 písní z Eurovize: Odhalili, proč je soutěž i po 70 letech nepředvídatelná

Soutěž Eurovision Song Contest (ESC) přitahuje od svého založení v roce 1956 miliony fanoušků po celém světě. Zároveň představuje jedinečnou příležitost pro vědecký výzkum, neboť jen málo jiných významných kulturních událostí je tak dobře zdokumentováno po tak dlouhou dobu.

Soutěž Eurovision Song Contest (ESC) přitahuje od svého založení v roce 1956 miliony fanoušků po celém světě. Zároveň představuje jedinečnou příležitost pro vědecký výzkum, neboť jen málo jiných významných kulturních událostí je tak dobře zdokumentováno po tak dlouhou dobu. Data o písních, hlasování a změnách pravidel jsou volně přístupná, což z Eurovize činí ideální příklad datového kulturního systému pro počítačově asistované sociální vědy.

Tým výzkumníků pod vedením Dirka Helbinga, profesora počítačových sociálních věd na ETH Curych, ve spolupráci s Luisem Amaralem z Northwestern University a Arthurem Capozzim, zkoumal, jak se zúčastněné národy a organizátoři v průběhu desetiletí učili jeden od druhého a jak se toto kolektivní učení projevilo v samotné soutěži. Vědci analyzovali téměř 1 800 písní ze 70leté historie Eurovize, přičemž kombinovali klasický sběr dat s analýzami ze Spotify, hodnocením textů, modely umělé inteligence a jazykovými daty. Každá píseň byla měřena podle více než 35 metrik, včetně tanečnosti, akustiky, emocionality, jazyka, žánru a tématu.

Profesor Helbing zdůrazňuje, že „dnes lze vědecky zkoumat cokoli, co produkuje data – a to zahrnuje i kulturu.“ Studie, publikovaná v časopise Royal Society Open Science, odhalila například výrazný trend v jazyce písní: zatímco v minulosti dominovaly francouzština, němčina a italština, dnes téměř všechny země prezentují písně v angličtině. Tento výzkum ukazuje, jak hluboká analýza dat může přinést nové poznatky o dynamice a vývoji kulturních fenoménů, a pomáhá pochopit, proč i po tolika letech a změnách pravidel zůstává Eurovize stále nepředvídatelná.