Mozek se nerodí jako prázdná deska: Vědci objevili, že začíná přetížený a sám se prořezává

Nový výzkum z Institutu vědy a technologie Rakousko (ISTA), publikovaný v časopise Nature Communications, zásadně mění pohled na vývoj mozku po narození.

Nový výzkum z Institutu vědy a technologie Rakousko (ISTA), publikovaný v časopise Nature Communications, zásadně mění pohled na vývoj mozku po narození. Vědci pod vedením profesora Petera Jonase zjistili, že paměťové centrum mozku, hippocampus, se nevyvíjí jako prázdná deska, ale spíše jako přeplněná a hustá síť neuronových spojení.

Tradiční koncept „tabula rasa“ (prázdné desky) předpokládal, že mozek se rodí bez informací a postupně se plní zkušenostmi. Tento objev však podporuje myšlenku „tabula plena“ (plné desky), kde mozek začíná přetížený. Rané neuronové sítě v hippocampu jsou podle studie husté a zdánlivě náhodné. Postupem času se však stávají organizovanějšími tím, že odstraňují přebytečná spojení. Tento proces „prořezávání“ vytváří rychlejší a efektivnější systém pro propojování zkušeností a tvorbu dlouhodobých vzpomínek.

Pochopení tohoto mechanismu je klíčové pro poznání, jak se formují dlouhodobé vzpomínky a jak se orientujeme v prostoru, jelikož hippocampus hraje v těchto procesech ústřední roli. Výzkum týmu z ISTA otevírá nové cesty pro studium vývoje mozku a potenciálně i pro pochopení poruch spojených s pamětí. Další výzkum se může zaměřit na to, jak přesně tento proces prořezávání probíhá, jaké faktory ho ovlivňují a zda lze tyto poznatky využít například v rané intervenci nebo při léčbě neurodegenerativních onemocnění.