Nový výzkum mění pohled: Obrazovky před spaním nemusí vždy škodit dětskému spánku

Dlouholeté doporučení, aby děti (i dospělí) vypínaly obrazovky alespoň hodinu před spaním, je široce známé. Nedávná studie však naznačuje, že toto pravidlo nemusí platit pro každé dítě.

Dlouholeté doporučení, aby děti (i dospělí) vypínaly obrazovky alespoň hodinu před spaním, je široce známé. Nedávná studie však naznačuje, že toto pravidlo nemusí platit pro každé dítě. Výzkum z Deakinova institutu pro fyzickou aktivitu a výživu ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou odhalil, že interakce mezi obrazovkami a spánkem může být složitější, než se dosud myslelo, a dopad obrazovek na děti potenciálně méně výrazný.

Doktor Matthew Bourke, jeden z výzkumníků, uvedl, že v minulosti se doporučovalo vyhýbat se obrazovkám za každou cenu, pokud si člověk přeje kvalitní spánek. Jejich výzkum ale ukázal, že mnoho faktorů ovlivňuje, jak se čas strávený u obrazovky projeví v noci. Dopad je podle něj velmi individuální. Zatímco u některých má používání obrazovek zjevně negativní vliv na spánek, u jiných nemusí být dopad tak výrazný. Pro některé lidi mohou obrazovky dokonce pomoci odpoutat se od denních stresorů, uklidnit myšlenky a vyrovnat náladu.

Studie analyzovala data z 25 existujících výzkumů, které zahrnovaly 4 562 účastníků ve věku od tří do 25 let. Sledované údaje zahrnovaly celkovou dobu spánku, kvalitu spánku, dobu potřebnou k usnutí a četnost probouzení během noci. Unikátnost analýzy spočívala v tom, že zkoumala vztahy na denní bázi, tedy zda více času stráveného u obrazovky v daný den ovlivní spánek téže noci. Předchozí studie se často zaměřovaly na to, zda lidé, kteří obecně tráví více času u obrazovek, spí hůře než ti, kteří je používají méně.

Výzkum zjistil, že denní čas strávený u obrazovky může mírně oddálit dobu usnutí, ale má pouze minimální dopad na celkovou délku, efektivitu nebo kvalitu spánku. Doktor Bourke poznamenal, že mnoho lidí, včetně něj samotného, se na konci dne uklidňuje právě u obrazovek. Je zajímavé, že když mladí lidé používali obrazovky více než obvykle, nemělo to silný dopad na délku ani kvalitu jejich spánku.

Studie také zkoumala, zda existuje rozdíl mezi aktivním a pasivním používáním obrazovek – například sledováním televize oproti hraní videoher nebo používání sociálních médií. Zajímavé je, že nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v dopadu na spánek. Doktor Bourke nicméně zdůrazňuje, že vždy existují výjimky a rodiče by měli brát v úvahu individuální potřeby svého dítěte, včetně základních zdravotních stavů a přirozených cirkadiánních rytmů. Pokud dítě sedí u zařízení do tří do rána, není to samozřejmě prospěšné. Pokud se v průběhu času objeví vzorec chování, kdy používání obrazovek zjevně ovlivňuje schopnost dítěte spát, je to důvod k obavám. Jedná se o rostoucí oblast výzkumu a je zapotřebí lépe porozumět dalším faktorům, které hrají roli v interakci mezi spánkem a obrazovkami.