Důvěra v prezidenta zůstává nadpoloviční, roste však vnímání jeho zasahování do politiky

Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Pavlovi stále věří víc než půlka občanů. Roste ale počet lidí, podle kterých příliš zasahuje do politiky

Na přímou otázku, zda důvěřují prezidentovi, odpovědělo kladně 57 procent respondentů. Pavel se tak výrazně přiblížil své zatím nejvyšší podpoře, několik měsíců po jeho zvolení měl podle průzkumu 60procentní důvěru veřejnosti. V následujících dvou letech se snížila, přesto po celou dobu jeho mandátu zůstala nad polovinou.

Pavel prochází nejobtížnějším obdobím svého mandátu. Právě nyní hraje o své možné znovuzvolení

Podle analytika STEM Martina Kratochvíla prezidentovi pomohla jeho role v povolebním vyjednávání. „Obrázek se oproti loňsku vylepšil. Situace kolem loňských voleb a další události, které se odehrály později, jsou prvním okamžikem, kdy může prezident v našem ústavním systému využít své pravomoci naplno a opravdu hraje nějakou dobu hlavní roli. Zdá se, že alespoň podle velké části veřejnosti zvládl tuto roli dobře,“ říká.

Důvěra v hlavu státu navíc stoupala napříč demografickými skupinami. Stále ale platí, že nejvíc prezidentovi věří mladí lidé a jeho podpora stoupá také s vyšším dosaženým vzděláním.

„Nejvíce důvěřují prezidentovi lidé v mladším věku, úplně nejvíce ti mezi 18 a 29 lety. Naopak lidé starší 60 let mu důvěřují nejméně, je to necelá polovina v této věkové skupině. Podobně funguje to, že s rostoucím vzděláním také roste důvěra v prezidenta,“ popisuje Kratochvíl. Mezi lidmi s vysokoškolským titulem má prezident tříčtvrtinovou podporu, u lidí se základním vzděláním nebo výučním listem je naopak podpora na 43 procentech.

Vztah k prezidentovi se podle Kratochvíla dá částečně určit i podle toho, jakou politickou stranu lidé podporují. „Voliči stran, které tvoří současnou vládu, převážně prezidentovi nedůvěřují. Nejslabší je situace mezi voliči stran kolem SPD a samotné SPD. Příznivěji hodnotí Pavla voliči Motoristů sobě, ale i u nich je to jenom třetina těch, kteří řeknou, že mu spíše důvěřují,“ popisuje.

Většina voličů Motoristů v prezidentských volbách upřednostnila Pavla před Babišem, ukazují nová data

Čísla ukazují, že prezidentovi věří jen 16 procent lidí, kteří volili SPD s podporou Svobodných, Trikolory a PRO, čtvrtina voličů hnutí ANO a 33 procent těch, kteří v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny odevzdali svůj hlas Motoristům.

Pavlovi naopak důvěřuje jednoznačná většina voličů stávající sněmovní opozice. U voličů koalice Spolu (nyní ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) dosahuje důvěra v prezidenta 96 procent, v hnutí STAN 95 procent a u podporovatelů Pirátů se Zelenými 97 procent.

„Zejména mezi nimi posílila nejintenzivnější důvěra. Oni se od minulého roku utvrdili v tom, jakým způsobem prezidentovi důvěřují. Možná i demonstrativně ve smyslu, že jim dává smysl to, jakým způsobem prezident vystupuje nebo nakládá se současnou vládou,“ domnívá se Kratochvíl.

Podstatnou změnou prošlo veřejné mínění v otázce zasahování prezidenta do politického dění. V minulých letech zastávala tento názor asi třetina společnosti, letos si to ale myslí téměř polovina. Tento postoj posílil zejména u voličů současné vlády.

Podle analytiků to jednoznačně souvisí s větším politickým angažmá prezidenta ohledně jmenování nové vlády. Poprvé od svého zvolení se Petr Pavel dostal do situace, kdy mohl uplatnit svůj přímý vliv na domácí politickou situaci.

Turkovi nedůvěřuje sedm z deseti Čechů, ukazuje průzkum. Největší podporu má Pavel

„Necelá polovina lidí soudí, že do systému vstupuje až příliš aktivně. Blíží se tím třeba Miloši Zemanovi z jeho druhého volebního období, kdy to byla dokonce více než polovina lidí, kteří říkali, že vstupuje do politického systému příliš aktivně,“ připomíná Kratochvíl.

Z dlouhodobého hlediska podle něj může právě tento faktor důvěře v prezidenta uškodit. „Pokud by dlouhodobě pokračoval v aktivním vstupování do politické situace, tak to může ohrozit nebo snížit jeho důvěru,“ míní.

Takový trend by navíc nebyl žádnou novinkou. „Můžeme říct, že se to stalo Miloši Zemanovi, Václavu Klausovi a vlastně i Václavu Havlovi. Když se prezident dostane do dlouhodobého sporu s premiérem nebo vládou, tak jim to spíš uškodí jak v důvěře, tak i v jiných hodnoceních,“ popisuje analytik.

„Momentálně se může zdát, že důvěra narostla i kvůli tomu, jak se zvedla vlna podpory vůči prezidentovi. Dlouhodobě by mu ale mohlo uškodit, kdyby byl víc vnímán jako aktivistický prezident, který zaujímá spíše politickou než ceremoniální roli. V historickém ohledu se prezidentům stávalo, že čím víc vstupovali do politiky aktivně, tím spíše s tím veřejnost nebyla v souladu,“ říká Kratochvíl.

Jednoznačná shoda panuje ve společnosti ohledně toho, jestli by měl být prezident nadstranický. Myslí si to 90 procent respondentů.

„Tato otázka je mimořádná i tím, kolik lidí volí právě nejsilnější možnost ‚Určitě ano‘, tam souhlasí více než polovina veřejnosti. Je tam vysoká shoda a lze říct, že se to příliš nemění ani v čase. Nehledě na to, jestli je prezidentem ten či onen,“ uvádí Kratochvíl.

Společnost je naopak rozdělena téměř napůl v otázce, čemu by se měl prezident věnovat. 46 procent Čechů si podle průzkumu myslí, že má řešit spíše praktické a aktuální politické otázky. Naopak 54 procent míní, že má řešit nadčasové otázky a strážit morálku a hodnoty v politice.

„V dlouhodobém vývoji to souvisí s tím, jestli naše země prochází větší krizí, ať už politickou, nebo ekonomickou. V dobách krizí spíše roste potřeba, aby se prezident věnoval praktickým otázkám. Když je klidněji, tak se kyvadlo vrací spíše k tomu, aby se prezident věnoval spíše morálce a těm hodnotám,“ vysvětluje Kratochvíl.

Jasněji mají Češi v tom, zda má prezident spíše spojovat vládu s opozicí, nebo hlídat dodržování pravidel. Podle dvou třetin veřejnosti by měl prezident sloužit spíše jako hlídač pravidel politického soupeření, nikoliv se aktivně zasazovat o spojování vlády a opozice. „Dvě třetiny lidí řeknou, že prezident nemá být aktivní politik, ale spíše kontrolor výkonné moci,“ vysvětluje Kratochvíl.

Tento názor zůstává ve společnosti rozložen podobně jako loni (66 procent pro hlídání dodržování pravidel), tedy ještě v době, kdy měly strany současné Sněmovny ještě prohozené role.

Na závěr respondenti známkovali jako ve škole práci prezidenta Pavla v různých oblastech.

Nejlépe dopadl v oblasti působení v zahraničí, 62 procent občanů mu dalo jedničku nebo dvojku. Dále je pozitivně oceňovaná jeho komunikace s médii (60 procent), působení v regionech a komunikace s opozicí (shodně 52 procent).

„Naopak hůře hodnocené jsou oblasti výběru spolupracovníků a poradců. Data vypadají podobně po celou dobu jeho prezidentství,“ uvádí Kratochvíl. Žádná z hodnocených oblastí nepřekročila v průměrné známce středovou trojku. Hlava státu je tedy podle výzkumu ve veřejném prostoru stále poměrně dobře a široce akceptována.