Indonéští rybáři a vědci spojili síly: Desetiletá studie žraloků velrybích vedla k vytvoření nové chráněné oblasti

V Indonésii se rybáři a vědci spojili v desetileté studii, jejímž cílem byla ochrana ohrožených žraloků velrybích (Rhincodon typus). Díky jedinečnému vztahu mezi rybáři zvanými bagan a těmito obřími rybami se podařilo satelitně označit více než 70 jedinců.

V Indonésii se rybáři a vědci spojili v desetileté studii, jejímž cílem byla ochrana ohrožených žraloků velrybích (Rhincodon typus). Díky jedinečnému vztahu mezi rybáři zvanými bagan a těmito obřími rybami se podařilo satelitně označit více než 70 jedinců. Data z tohoto rozsáhlého výzkumu odhalila dosud neznámé migrační trasy, místa krmení a dokonce i „školku“ pro mláďata žraloků velrybích. Tyto poznatky jsou nyní využívány k vytvoření nové mořské chráněné oblasti, která je speciálně navržena pro tyto majestátní tvory.

Žraloci velrybí jsou pro rybáře bagan dobrým znamením, protože jejich příchod signalizuje hojnost malých ryb, jako jsou ančovičky. Žraloci se naučili shromažďovat kolem plovoucích dřevěných plošin, kde rybáři v noci s pomocí světel lákají hejna ryb do svých sítí. Toto neobvyklé soužití umožnilo mořským biologům z Konservasi International a Elasmobranch Institute Indonesia provést jeden z největších souborů sledovacích dat o žralocích velrybích na světě a první takto detailní průzkum v Indo-Pacifiku, kde se nachází 60 % globální populace těchto žraloků. Zpočátku byli rybáři z označování žraloků nervózní, ale vědci je ujistili o bezpečnosti procesu pro ně i pro žraloky.

Studie, která probíhala v letech 2015 až 2025, využívala satelitní značky připevněné na ploutve, schopné dodávat data až po dobu tří let. Tým před a během připevňování značek testoval hladiny stresu u žraloků a nezaznamenal žádné rozdíly. Data odhalila dosud nezmapované pohyby žraloků, identifikovala podmořské hory sloužící jako krmné oblasti a „dálnice“ pro žraloky, které je třeba chránit. Indonéská vláda nyní tyto údaje využívá k založení mořské chráněné oblasti v zálivu Saleh ještě letos. Zónování této oblasti zohledňuje kritická stanoviště, včetně bezvýlovových zón pokrývajících klíčové oblasti pro žraloky velrybí, jako jsou školky pro mláďata a mangrovy, které podporují dostupnost potravy.

Díky víceletým datům vědci objevili opakující se vzorce v chování žraloků. Jednotliví žraloci se každý rok vydávali po definovaných trasách, někteří opouštěli záliv na měsíce a pak se vraceli, pravděpodobně kvůli změně potravy. Byly zaznamenány sezónní návyky, například cesty k severu Papuy během tření tuňáků nebo do Timorské mezery během tření tuňáků modroploutvých. Data také ukázala, že někteří žraloci, kteří zůstávali v teplých vodách zálivu Cenderawasih, se náhle potápěli do hloubky 200 metrů, což vědci interpretují jako způsob regulace tělesné teploty. I když externí odborníci vyjádřili obavy ohledně dlouhodobého používání značek na ploutvích, tým zdůrazňuje, že welfare zvířat je pečlivě zvažováno a místo připevnění se po odstranění značky rychle hojí. Vědci zároveň upozorňují na potenciální problém s rozšiřováním rybolovu bagan, které by v budoucnu mohlo vést k nedostatku potravy pro žraloky velrybí.