Probiotika: Co se skrývá za vágními sliby a proč v nich najdete stále stejné bakterie?

Probiotika jsou v lékárnách často prominentně vystavena, lákají spotřebitele lesklými obaly a sliby o „podpoře střevního zdraví“ a „přátelských bakteriích“.

Probiotika jsou v lékárnách často prominentně vystavena, lákají spotřebitele lesklými obaly a sliby o „podpoře střevního zdraví“ a „přátelských bakteriích“. Lékařka a autorka knihy o mikrobiomu si všimla, že ačkoliv se chystala užívat antibiotika a zvažovala probiotika, balení nabízela jen velmi obecné informace.

Dávkování se u jednotlivých značek výrazně liší, od 2 do 25 miliard živých kultur v jedné kapsli. Popisy bakterií jsou často vágní, označují je jako „důvěryhodné“ nebo „přátelské“, zatímco značky s vyššími dávkami se prezentují jako „rozmanité“ nebo „silné“. Podobně neurčitá jsou i tvrzení o jejich účinku, která hovoří o „doplnění přirozených střevních bakterií“ nebo „doplnění každodenního života“.

Výrobci sice zdůrazňují, že jejich kultury přežijí žaludeční kyseliny a jsou „vysoce prozkoumané“, avšak konkrétní tvrzení o účinnosti zcela chybí. Při bližším pohledu na složení se ukazuje, že většina produktů obsahuje různé kombinace bakterií, ale vždy zahrnuje několik verzí laktobacilů a bifidobakterií. Tyto bakterie, jako například Lactobacillus acidophilus, jsou běžně využívány v potravinářství (např. při výrobě jogurtů) a tvoří přibližně 12 % naší běžné střevní flóry.

Téměř jeden z dvaceti dospělých užívá probiotika, přičemž častěji se jedná o osoby s vyšším vzděláním, příjmem a lepší stravou. Vágnost marketingových tvrzení a opakující se složení vyvolávají otázku, zda by spotřebitelé stále sáhli po těchto doplňcích, kdyby měli hlubší znalosti o mikrobech a skutečném fungování probiotik. Článek tak vyzývá k informovanosti a kritickému zhodnocení slibů, které probiotika nabízejí.