Grónský ledovec je citlivější, než se čekalo: Metan se uvolňoval už před tisíci lety

Mezinárodní tým vědců, vedený odborníky z Univerzity Karlovy v Česku, přinesl důkazy spojující rozsáhlé uvolňování metanu (CH₄), silného skleníkového plynu, z Grónského ledového štítu (GrIS) s teplejším obdobím před 9 až 4 tisíci lety.

Mezinárodní tým vědců, vedený odborníky z Univerzity Karlovy v Česku, přinesl důkazy spojující rozsáhlé uvolňování metanu (CH₄), silného skleníkového plynu, z Grónského ledového štítu (GrIS) s teplejším obdobím před 9 až 4 tisíci lety. Ačkoliv byl metan detekován na ustupujících okrajích ledovců po celém světě, tato studie je první, která systematicky zkoumala celý okraj ledového štítu.

Vědci shromáždili vzorky ledovcové vody podél 2000 km dlouhého západního okraje GrIS a pomocí analýzy stabilních izotopů a radiokarbonového datování určili původ a stáří rozpuštěného metanu. Zjistili, že metan je starý 1500–4500 let a byl biologicky produkován mikroby zvanými metanogenní archea jako konečný produkt rozkladu organické hmoty v bezkyslíkatých podmínkách.

Tento objev naznačuje, že ledový štít se během holocénu výrazně zmenšil za své současné hranice. V nově exponovaných oblastech mohla růst tundra a hromadit se organická hmota, která byla následně překryta znovu postupujícím ledem v následujícím chladnějším období. To ukazuje na vysoce dynamický ledový štít, který je citlivější na změnu klimatu, než se dříve myslelo, s jasnými důsledky pro jeho budoucí chování.

„Naše studie odhaluje překvapivý pohled na to, jak citlivý je Grónský ledovec na změnu klimatu. Skutečnost, že se náhle zmenšil do konfigurace mnohem menší, než je ta současná, při úrovních arktického oteplování srovnatelných s těmi dnešními, je připomínkou jeho budoucího úbytku, který přispěje k celosvětovému vzestupu hladiny moří a záplavám. Paradoxem je, že jak ledovec ustupuje, sám přispívá k těmto emisím,“ říká spoluautor Alun Hubbard z Oulu University ve Finsku.

V současné době je množství metanu uvolňovaného do atmosféry relativně malé a globálně nevýznamné. To se však může v blízké budoucnosti změnit se zrychlujícím se odledňováním. „Naše zjištění zdůrazňují roli těchto nedávných fluktuací okrajů ledovce na podledovcový uhlíkový cyklus. Navzdory relativně malému exportu metanu z GrIS v současnosti jsou naše výsledky vysoce relevantní pro globální hodnocení bilance metanu. Zvýšené tání ledového štítu povede k většímu propojení podledovcových systémů a potenciálně k zesílenému transportu metanu v budoucnu, a to nejen z Grónska, ale také z Antarktického ledového štítu, kde jsou zásoby organické hmoty mnohem větší než v Arktidě,“ dodává Jade Hatton, jedna z hlavních autorek studie.