Tisíce let staré klínové texty ožívají online: Digitální projekt je zpřístupňuje v arabštině

Vědci využívají digitální technologie a vícejazyčné nástroje k transformaci přístupu k jedněm z nejstarších písemných záznamů na světě.

Vědci využívají digitální technologie a vícejazyčné nástroje k transformaci přístupu k jedněm z nejstarších písemných záznamů na světě. V rámci projektu nazvaného Access to Cuneiform Texts (CDLI‑ACT) vyvinuli arabské digitální rozhraní, které zpřístupňuje klínové texty – psané na hliněných tabulkách v celé starověké Mezopotámii po více než tři tisíciletí.

Tým, složený z výzkumníků z Univerzity Al-Qadisiyah v Iráku, Univerzity v Yorku ve Spojeném království a Univerzity v Lundu ve Švédsku, spustil arabskou verzi Cuneiform Digital Library Initiative (CDLI). Tato iniciativa, vyvíjená v průběhu posledního čtvrtstoletí rozsáhlou globální výzkumnou komunitou, slouží jako klíčový zdroj pro studium klínových nápisů po celém světě. Klínové písmo, poprvé vyvinuté na území dnešního Iráku, představuje jeden z nejstarších písemných systémů lidstva, který předcházel abecedním písmům o více než tisíciletí.

Zatímco slavná díla jako Epos o Gilgamešovi, vyprávějící o hledání nesmrtelnosti legendárním králem, jsou široce známá, klínové texty zahrnují také jedny z nejstarších právních kodexů. Například Chammurapiho zákoník, který stanovoval pravidla pro společnost před téměř 4 000 lety, je často spojován s principem „oko za oko“. Tyto texty poskytují detailní vhled do raného práva, literatury, vědy a každodenního života. Mnoho dochovaných klínových tabulek je dnes uloženo ve velkých západních institucích, jako je Britské muzeum a Louvre, kam byly převezeny z Blízkého východu během vykopávek spojených s imperiální aktivitou 19. a počátku 20. století.

Přestože tyto sbírky umožnily zachování a studium, zároveň vytvořily bariéry v přístupu, jelikož většina materiálu byla historicky katalogizována a přeložena především do evropských jazyků, jako je angličtina. Profesor Haider Aqeel Al-Qaragholi z Univerzity Al-Qadisiyah zdůrazňuje, že zdroje jako tento mohou udržet dědictví živé a propagovat důležitou roli blízkovýchodních zemí při formování psaného slova. Je to obzvláště důležité pro výuku budoucích generací studentů, kteří budou vést další výzkum toho, co by tyto globálně významné artefakty mohly odhalit o formování lidské společnosti.

Související projekt si klade za cíl tuto nerovnováhu řešit rozšířením přístupu v arabštině a zlepšením dostupnosti digitálních zdrojů pro publikum v regionu, kde texty vznikly. Očekává se, že bude přeloženo kolem 70 000 řádků textu, pokrývajících širokou škálu materiálů včetně mýtů, právních kodexů, dopisů, lékařských textů a astronomických záznamů. Překlady budou vytvořeny v několika formátech, od vědeckých verzí řádek po řádku až po přístupnější vyprávění pro širokou veřejnost. Data budou dlouhodobě archivována v Archaeology Data Service, aby byla zajištěna jejich dostupnost pro budoucí výzkum. Tato nová iniciativa nejen pomůže zachovat nejstarší známé písemné systémy, ale také je zpřístupní nové generaci po celém světě, a především znovu propojí komunity s kulturním dědictvím z regionu, kde vzniklo.