Velryby v Gibraltarském průlivu „křičí“: Hluk lodí je nutí zvyšovat hlas, aby se slyšely

Oceány po celém světě jsou stále hlučnější kvůli lidské činnosti, a to i v odlehlých arktických oblastech. Gibraltarský průliv, strategicky významná lokalita, je obzvláště zatížen neustálým hlukem nákladních lodí.

Oceány po celém světě jsou stále hlučnější kvůli lidské činnosti, a to i v odlehlých arktických oblastech. Gibraltarský průliv, strategicky významná lokalita, je obzvláště zatížen neustálým hlukem nákladních lodí. Vědci se zaměřili na to, jak tento hluk ovlivňuje komunikaci a chování populace kulohlavců černých, kteří v tomto regionu žijí celoročně.

Prozkoumání chování kulohlavců probíhalo mezi lety 2012 a 2015, kdy vědci připevnili malé sledovací značky na 23 jedinců. Tyto značky, podobné těm, které se používají ke sledování zavazadel, byly umístěny mezi hřbetní ploutví a dýchacím otvorem a zůstaly na velrybách až 24 hodin. Během této doby sbíraly zvuky a sledovaly individuální chování. Celkem bylo pořízeno více než 84 hodin záznamů, z nichž bylo extrahováno 1 432 volání kulohlavců. Značky zaznamenávaly také hluk lodní dopravy v oblasti. Výzkumníci zjistili, že během období zvýšeného hluku lodí bylo volání kulohlavců výrazně méně. Když už se velryby ozvaly, hlasitost jejich volání byla přibližně o polovinu vyšší než nárůst okolního hluku. To naznačuje, že se zvířata přizpůsobují komunikaci v hlučném prostředí, podobně jako lidé zvyšují hlas v přeplněné místnosti, aby byli slyšet.

Tato studie se sice zaměřuje pouze na jednu lokalitu, ale existuje stále více důkazů, že lidmi vytvářený hluk ovlivňuje i další druhy na jiných místech. Například studie z roku 2012 zjistila, že hluk lodí zvyšuje stres u velryb grónských, a výzkum z roku 2024 ukázal, že mořské želvy cestující v Galapágách byly kvůli zvýšenému hluku lodí ostražitější. Nejde však jen o hluk lodí; sonar narušuje potápěčské a krmné chování velryb, což může někdy vést i k jejich uvíznutí na mělčině.

Naštěstí se pracuje na snížení hluku v oceánech. Mezi řešení patří stavba tišších lodí, přesměrování lodní dopravy, pomoc provozovatelům lodí s tišší jízdou a celkové snižování hluku z lidských aktivit. Tato nová studie je jedním z mnoha vědeckých příspěvků k lepšímu pochopení našeho dopadu na mořské prostředí. Jak řekl Sir David Attenborough, "Pokud zachráníme moře, zachráníme náš svět." Součástí této snahy je i větší povědomí o zvuku v našich mořích, protože někdy si naši pozornost zaslouží i neviditelné dopady, jako je hlukové znečištění, nejen ty viditelné, jako je plastový odpad.