Vesmírné „rudé tečky“ odhalují tajemství: NASA objevila neznámou fázi vývoje supermasivních černých děr

Astronomové učinili významný průlom v pochopení záhadných „malých rudých teček“, které existovaly v raném vesmíru. Díky datům z rentgenové observatoře Chandra a Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se jim podařilo objevit nový exemplář, který nazývají „rentgenová tečka“.

Astronomové učinili významný průlom v pochopení záhadných „malých rudých teček“, které existovaly v raném vesmíru. Díky datům z rentgenové observatoře Chandra a Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se jim podařilo objevit nový exemplář, který nazývají „rentgenová tečka“. Tento objev naznačuje, že tyto karmínové skvrny představují dosud neviděnou a mimořádně extrémní fázi vývoje supermasivních černých děr.

„Malé rudé tečky“ jsou třídou zářivých a neuvěřitelně hmotných objektů, které se objevily v dětství vesmíru, ale dnes již nejsou k vidění. Jejich existence byla odhalena až v roce 2022, kdy Vesmírný dalekohled Jamese Webba začal s bezprecedentní jasností nahlížet do dávného vesmíru. Většina z nich se nachází asi 12 miliard světelných let daleko, přičemž některé byly spatřeny, když byl vesmír starý méně než miliardu let.

Tyto tečky dlouho unikaly jednoduchému vysvětlení. Byly příliš hmotné na to, aby byly hvězdami, ale zároveň příliš kompaktní na to, aby byly galaxiemi, s průměrem jen několik stovek světelných let. Mnozí astronomové tušili, že v jejich srdci musí být nějaká rychle rostoucí supermasivní černá díra, ale až dosud žádná ze stovek „malých rudých teček“ nevykazovala ani sebemenší stopu rentgenového záření. Byly také zvláštně tlumené; pohlcující supermasivní černá díra se obvykle obklopuje vířícím prstencem horké hmoty, která intenzivně září.

Objev „rentgenové tečky“ však mění situaci. Výrazně posiluje myšlenku, že „malé rudé tečky“ jsou to, co někteří astronomové nazývají „hvězdou černé díry“ – tedy supermasivní černou dírou uvězněnou v tak hustém oblaku plynu, že připomíná vnější vrstvy hvězdného objektu. Tento hustý oblak by zároveň zakrýval emise černé díry, což vysvětluje jejich dřívější absenci.

Pokud se potvrdí, že „rentgenová tečka“ je „malou rudou tečkou“ v přechodu, bude to nejen první svého druhu, ale také nám to umožní poprvé nahlédnout do srdce těchto objektů. Zároveň bychom získali nejsilnější důkaz, že růst supermasivních černých děr je ústředním prvkem některých, ne-li všech, populací „malých rudých teček“. Tento objev tak spojuje dosud nesouvisející poznatky a otevírá nové cesty k pochopení raného vesmíru a formování galaxií.