Lidský jazyk má skrytou tendenci k bezpečí, psychedelika mění mozek a vnímání těla ovlivňuje čas

Tento týden přinesl několik zajímavých vědeckých objevů, od odhalení skrytých tendencí v lidském jazyce, přes nové poznatky o terapeutickém potenciálu psychedelik, až po hlubší pochopení vnímání vlastního těla a jeho souvislosti s časem.

Tento týden přinesl několik zajímavých vědeckých objevů, od odhalení skrytých tendencí v lidském jazyce, přes nové poznatky o terapeutickém potenciálu psychedelik, až po hlubší pochopení vnímání vlastního těla a jeho souvislosti s časem. Mezi dalšími zjištěními vědci například zjistili, že lidský mozek je schopen sofistikovaného jazykového zpracování i v bezvědomí během celkové anestezie, nebo že konsorcium Climate TRACE podcenilo emise uhlíku z vozidel ve městech o ohromujících 70 %.

Výzkumníci z University of Vermont zásadně mění pohled na organizaci významu v jazyce. Od 50. let se předpokládalo, že jazyk je strukturován podle tří emočních dimenzí: valence (pozitivní vs. negativní), arousal (vzrušený vs. klidný) a dominance (kontrolující vs. podřízený). Nová studie však ukazuje, že jazyk není organizován pouze emocemi, ale komplexnějším rámcem goodness-power-aggression-danger-structure (GPADS). Jejich analýza, využívající novou metodu „ousiometrics“, odhalila dlouho skrytý faktor: jazyk má tendenci k bezpečí. To znamená, že takzvaný Pollyannin princip, popisující pozitivní zkreslení jazyka, je ve skutečnosti jednorozměrnou projekcí hlubšího zkreslení směrem k bezpečí. Vědci spekulují, že evoluce lidské komunikace mohla být ovlivněna tlaky, které formovaly přežití.

Další studie z UC San Francisco a Imperial College London přináší nové poznatky o psychedelické terapii. Zjistili, že psilocybin, psychedelická látka z magických hub, přináší dlouhodobé terapeutické účinky u jedinců s depresí, úzkostí a závislostí, které mohou trvat minimálně 30 dní po podání. Tyto účinky jsou doprovázeny anatomickými změnami v mozku, které přetrvávají až měsíc po zážitku. Výzkum naznačuje, že samotný psychedelický „trip“ a jeho koreláty v mozkové aktivitě (zvýšená entropie mozku spojená s prožitky vhledu) jsou klíčovou součástí toho, jak psychedelická terapie funguje. To je důležité pro budoucí vývoj léčebných postupů, protože to naznačuje, že snaha o vývoj ne-psychedelických sloučenin bez „tripu“ nemusí být tak efektivní.

Interocepce, tedy smyslový zážitek vnitřního stavu těla, je spojena s celkovou pohodou a emoční regulací. Chronická úzkost, trauma nebo stres však mohou toto povědomí utlumit. Vědci z Prahy provedli studii se 152 dospělými, která potvrdila, že lidé s vyšším interoceptivním povědomím vykazují lepší somatické funkce, včetně kvalitnějšího spánku a trávení. Tato souvislost byla částečně ovlivněna časovou perspektivou jedince – jeho osobní orientací na minulost, přítomnost a budoucnost. Vědci dospěli k závěru, že interoceptivní povědomí a časová orientace vzájemně působí na udržení psychologické a fyziologické stability, což pomáhá lépe pochopit vztah mezi vnitřním vnímáním těla a kontinuitou vědomí.