Nátlak dětí na nezdravé jídlo: V Anglii mu podlehne 72 % rodičů, přispívá to k dětské obezitě

Více než polovina rodičů v Anglii (58 %) čelí nátlaku svých dětí, aby kupovali potraviny s vysokým obsahem tuků, solí a/nebo cukru (HFSS) při nakupování v obchodech nebo online. Téměř tři čtvrtiny (72 %) z nich uvedly, že často požadovanou položku koupí.

Více než polovina rodičů v Anglii (58 %) čelí nátlaku svých dětí, aby kupovali potraviny s vysokým obsahem tuků, solí a/nebo cukru (HFSS) při nakupování v obchodech nebo online. Téměř tři čtvrtiny (72 %) z nich uvedly, že často požadovanou položku koupí. Nakupování s dětmi bylo druhým nejčastějším důvodem (52 %), který rodiče uvedli jako vliv na neplánované nákupy potravin, hned po cenových akcích a nabídkách v obchodech (59 %). Tato zjištění, prezentovaná na Evropském kongresu o obezitě (ECO 2026), odhalují značný vliv potravinového prostředí na požadavky dětí na nezdravé produkty, z velké části poháněné marketingem v obchodech a médiích.

„Přestože děti neplatí účet u pokladny, jejich vliv na nákupní rozhodnutí rodičů je velmi reálný,“ uvedla hlavní výzkumnice Emma Boyland, profesorka potravinového marketingu a dětského zdraví na University of Liverpool. „Rodiče sice mohou a také odmítají, ale současné potravinové prostředí jim nepomáhá krmit děti zdravou stravou.“ Zjištění zdůrazňují potřebu zásadní transformace online a kamenných nákupních prostředí a marketingu, které mají obrovský vliv na to, jaké produkty rodiče kupují a děti jedí, a zvyšují riziko dětské obezity. Každé třetí jedenáctileté dítě v Anglii trpí nadváhou nebo obezitou, když opouští základní školu. Přestože jsou příčiny obezity komplexní, je z velké části připisována prostředí, které podporuje preference a konzumaci HFSS potravin a nápojů u dětí.

Výzkumníci provedli online průzkum napříč reprezentativním vzorkem 1 050 rodičů dětí ve věku 1–18 let v Anglii. Zjistili, že 58 % rodičů uvedlo, že jejich děti „často“ nebo „vždy“ požadují produkty při nakupování, zatímco jen 4 % uvedla, že jejich dítě nikdy nic nepožaduje. Mladší děti (4–11 let) měly výrazně více požadavků než starší děti (12–18 let) a byly třikrát náchylnější k nátlaku než batolata ve věku 1–3 let. Rodiče s potravinovou nejistotou byli o 13 % náchylnější k častějším požadavkům dětí na produkty. Nejčastěji požadovanými položkami byly zmrzliny/nanuky (45 %), cukrovinky (43 %) a sladkosti a sušenky (42 %) – což zdůrazňuje klíčový problém, že nátlak se jen zřídka týká zdravých potravin.

Více než polovina rodičů uvedla, že děti si o produkty říkaly ústně, přičemž každé páté dítě používalo emocionální taktiku, jako je naléhání a záchvaty vzteku. Přibližně každé třetí dítě vyvíjelo nátlak tím, že bralo položky a vkládalo je do košíku nebo vozíku, zatímco každé šesté mluvilo o vystaveném produktu nebo reklamě v obchodě. Umístění produktů v obchodě (např. na nízkých policích v úrovni očí dětí nebo u pokladen) bylo druhým nejčastějším důvodem (29 %), který rodiče uvedli pro nátlak svých dětí, hned po pocitu hladu nebo chuti na jídlo u dítěte (38 %). Každý čtvrtý rodič uvedl, že vidění značkových, dětem přátelských postav na obalech nebo sledování reklam na potraviny v televizi či online před příchodem do obchodu, podněcovalo tyto požadavky.