Jídlo mimo domov: Téměř polovina dospělých jí venku alespoň jednou týdně, což přispívá k obezitě

Nový výzkum, představený na Evropském kongresu o obezitě (ECO 2026), naznačuje, že stravování mimo domov je spojeno s nárůstem hmotnosti a obezitou, a to bez ohledu na to, kde lidé žijí.

Nový výzkum, představený na Evropském kongresu o obezitě (ECO 2026), naznačuje, že stravování mimo domov je spojeno s nárůstem hmotnosti a obezitou, a to bez ohledu na to, kde lidé žijí. Tato globální studie, vedená výzkumníky z univerzit v Göttingenu a Heidelbergu v Německu, zdůrazňuje potřebu zaměřit se na sektor stravování mimo domov při hledání příčin a řešení epidemie obezity.

Jídlo a nápoje připravované mimo domov komerčními zařízeními, jako jsou fast-foody, jsou klíčovým faktorem globální pandemie obezity. Takové pokrmy bývají často více zpracované a mají vyšší obsah soli, cukru a nezdravých tuků, což vede k vyššímu energetickému příjmu a vyššímu indexu tělesné hmotnosti (BMI). Většina dosavadních důkazů pocházela ze zemí s vysokými příjmy, což zanechávalo mezeru ve znalostech o zemích s nízkými a středními příjmy, kde populace často čelí souběžným formám podvýživy, včetně nedostatku mikroživin a zároveň nadváhy či obezity.

Pro hlubší pochopení analyzovali vědci sdružená data z národních reprezentativních zdravotních průzkumů, které zahrnovaly 280 265 dospělých (ve věku 18 let a starších, 51 % žen) v 65 zemích v letech 2009 až 2021. Účastníci průzkumu odpovídali na podrobné otázky týkající se stravovacích návyků, včetně toho, kolik jídel (snídaně, oběd a večeře) snědli mimo domov v průměrném týdnu. Odpovědi byly porovnávány napříč sociodemografickými faktory, jako jsou příjem, pohlaví, věk a úroveň vzdělání, a také s indexem BMI v zemích s nízkými, středními a vysokými příjmy. Analýza zohledňovala velikost populace a upravovala se podle specifických charakteristik země, jako je místní geografie a jedinečné kulturní stravovací normy, aby bylo zajištěno přesné srovnání populací.

Analýza odhaduje, že celosvětově 47 % respondentů konzumovalo jídlo připravené mimo domov alespoň jednou týdně. Prevalence se však značně liší po celém světě: v regionu jihovýchodní Asie uvedlo stravování venku alespoň jednou týdně 26 % dospělých, zatímco v Americe to bylo 81 %. Ve střední Evropě se alespoň jednou týdně stravovalo mimo domov 36 % dospělých. Celkově byl průměrný počet jídel konzumovaných mimo domov v zemích s vysokými příjmy více než třikrát vyšší než v zemích s nízkými příjmy (3,66 jídla oproti 1,06 jídla). Mezi respondenty, kteří uvedli, že jedí venku alespoň jednou týdně, byl však průměrný počet jídel mimo domov podobný (4,39 jídla v zemích s vysokými příjmy oproti 3,51 jídla v zemích s nízkými příjmy). Například v USA uvedlo 84 % dospělých, že jedí venku alespoň jednou týdně, a v průměru snědli čtyři jídla mimo domov týdně, ve srovnání s pouhými 12 % dospělých ve Východním Timoru, kteří uvedli, že jedí venku alespoň jednou týdně, a v průměru měli tři jídla mimo domov týdně. Napříč všemi studovanými zeměmi bylo stravování mimo domov ovlivněno pohlavím (muži měli tendenci jíst venku častěji než ženy), věkem (mladší lidé častěji), rodinným stavem (svobodní lidé častěji), zaměstnaneckým statusem (pracující častěji) a vzděláním (nejvzdělanější častěji).