BMI není tak spolehlivé, jak se zdá: Vědci doporučují měřit obvod pasu pro přesnější obraz zdraví

Index tělesné hmotnosti (BMI), jednoduchý matematický vzorec, je široce používán k rychlému posouzení zdravotního stavu člověka. Vypočítá se jako hmotnost (kg) dělená druhou mocninou výšky (m²).

Index tělesné hmotnosti (BMI), jednoduchý matematický vzorec, je široce používán k rychlému posouzení zdravotního stavu člověka. Vypočítá se jako hmotnost (kg) dělená druhou mocninou výšky (m²). Ačkoliv je BMI populární díky své jednoduchosti a nenákladnosti, jeho základ je postaven na problematické logice, která může vést k zavádějícím závěrům o zdraví.

Historie BMI sahá do počátku 19. století, kdy belgický astronom a matematik Lambert Adolphe Quetelet hledal „průměrného člověka“. Věřil, že shromážděním dostatečného množství dat o měřitelných charakteristikách, jako je hmotnost a výška, by průměrné hodnoty mohly reprezentovat ideálního člověka. Quetelet však sbíral data pouze od západoevropských mužů. V roce 1832 vytvořil „Queteletův index“, který je základem dnešního BMI. Termín BMI pak v roce 1972 zavedl americký fyziolog Ancel Keys, který hledal jednoduchou metodu pro předpověď rizika chronických onemocnění, inspirován logikou zdravotních pojišťoven. Ani Quetelet, ani Keys však nevytvořili kategorie BMI. Ty byly stanoveny Světovou zdravotnickou organizací (WHO) po zprávě expertního výboru v roce 1995. Tyto parametry jsou aplikovány na všechny dospělé bez ohledu na rasu, věk, pohlaví nebo jiné zdravotní faktory, jako je fyzické postižení.

Kromě těchto zvláštních počátků se lékaři shodují, že největší slabinou BMI je neschopnost rozlišovat mezi tukem a jinými formami tělesné hmoty. Například profesionální sportovec s nízkým procentem tělesného tuku může mít BMI přes 30 (kategorie obezity) kvůli vysokému podílu svalové a kostní hmoty, která je hustší než tuk. Naopak starší člověk s velmi malým množstvím svalové hmoty, ale vysokým podílem tuku, může mít BMI v normálním nebo dokonce podváhovém rozmezí. V obou případech je skutečný zdravotní stav těchto jedinců BMI nesprávně maskován.

Na rozdíl od BMI existuje prokázaná korelace mezi procentem tělesného tuku a celkovým zdravím. Zvláště ukládání tuku kolem břicha zvyšuje riziko vzniku chronických onemocnění, což celková hmotnost nezachytí. Zdravotníci proto v současné době doporučují měření obvodu pasu jako mnohem přesnější a rychlejší způsob posouzení individuálního zdraví namísto BMI.