Vnitrozemská moře se oteplují rychleji než oceány: Vlny veder zasáhnou 60 % z nich už do poloviny století

Vnitrozemská moře se od počátku tisíciletí oteplují rychleji než světové oceány a do poloviny 21. století jim hrozí rozsáhlé vlny veder. Vyplývá to z nové studie, kterou vedl Leibnizův institut pro výzkum Baltského moře ve Warnemünde (IOW).

Vnitrozemská moře se od počátku tisíciletí oteplují rychleji než světové oceány a do poloviny 21. století jim hrozí rozsáhlé vlny veder. Vyplývá to z nové studie, kterou vedl Leibnizův institut pro výzkum Baltského moře ve Warnemünde (IOW). Vědci v ní pomocí klimatických simulací zkoumali, jak 19 vnitrozemských moří, včetně Baltského moře, reaguje na klimatické změny.

Projekce ukazují, že mořské vlny veder budou do poloviny století každoročně postihovat přibližně 60 % těchto moří. Pokud nebudou dodrženy cíle Pařížské dohody, mohlo by být vlnami veder zasaženo až 90 % těchto vodních ploch. Studie, která byla publikována v časopise *Communications Earth & Environment*, přispívá k rozvoji postupů pro řízení změn klimatu.

Vnitrozemská moře jsou klíčová pro řadu činností, jako je rybolov a cestovní ruch. Kvůli omezené výměně vody s okolními oceány jsou však výrazně ohrožena znečištěním, živinami a rychle rostoucími teplotami vody. Tato studie je první, která globálně hodnotí oteplování vnitrozemských moří v kontextu klimatických změn. Vědci zkoumali jak rychlost oteplování, tak výskyt mořských vln veder, které mohou mít náhlé a výrazné dopady, například hromadné úhyny ryb. Rozsáhlé simulace klimatických modelů umožnily odlišit dlouhodobé trendy způsobené změnou klimatu od přirozené variability.

Překvapivým zjištěním studie bylo, že rychlost oteplování ve zkoumaných vnitrozemských mořích dosáhla vrcholu kolem roku 2000. Důvodem je, že během 20. století vedly průmyslové emise k hromadění aerosolů – jemných částic ve vzduchu – v atmosféře. Tyto aerosoly odrážely sluneční světlo a měly tak chladicí účinek. Jak se znečištění ovzduší snižovalo, množství těchto aerosolů následně pokleslo a chladicí efekt se ztratil, vysvětlil Matthias Gröger, vědec z IOW a hlavní autor studie.