Dávné klima Austrálie skrývá klíč: Proč je domovem stovek unikátních druhů ještěrek

Nová studie odhalila, že Austrálie je domovem mnohem většího počtu druhů ještěrek ze skupiny Sphenomorphini, než se dříve předpokládalo.

Nová studie odhalila, že Austrálie je domovem mnohem většího počtu druhů ještěrek ze skupiny Sphenomorphini, než se dříve předpokládalo. Zatímco předchozí odhady hovořily o přibližně 270 druzích, vědci shromáždili přes 5 000 genetických identifikátorů a sestavili „strom druhů“, který odhaluje nejméně 314 členů této skupiny.

Evoluční strom ukazuje, že většina moderních rodů Sphenomorphini v Austrálii se objevila během šestimilionového období intenzivní diverzifikace. Toto období se shoduje s raným miocénem, tedy dobou před zhruba 23 až 16 miliony let, která byla klimaticky velmi bouřlivá. V té době docházelo k rozšiřování antarktických ledových štítů. Austrálie, která se již oddělila od jižního superkontinentu Gondwany, zažila výrazné snížení srážek. S ústupem deštných pralesů se kontinent stával stále sušším.

Tato zjištění naznačují, že klimatické změny mohly být hnací silou diverzifikace ještěrek Sphenomorphini, kdy se nové druhy formovaly v reakci na měnící se podmínky. Vědci se zaměřují na dvě hlavní síly, které se zdají být klíčové pro tento vývoj. První je „alopatrická speciace“, kdy se nový druh tvoří fyzickým rozdělením populace. Během milionů let se v každé populaci nahromadí dostatek mutací, takže pokud by se populace znovu setkaly, byly by příliš odlišné na to, aby se mohly křížit. Druhou silou je „ekologická divergence“, kdy si populace jednoho druhu vyvinou specifické rysy v reakci na odlišné environmentální podmínky. Tyto populace pak čelí rozdílným selektivním tlakům, což nakonec vede k vytvoření zcela nového druhu. Přesná role každé z těchto sil je stále předmětem budoucího výzkumu.

Ještěrky jsou významnou součástí bohaté historie života na Zemi. Postupné odhalování tajemství jejich evoluce nám poskytuje cenné poznatky. Příběh Sphenomorphini ukazuje příchod, klimatické změny pravděpodobně doprovázené vymíráním a diverzifikací, a pro některé druhy i schopnost přežít v měnícím se prostředí. Je však důležité si uvědomit, že klimatické posuny, které zásadně změnily australské deštné pralesy a vedly k takové rozmanitosti ještěrek Sphenomorphini, byly neuvěřitelně pomalé. Během 12 milionů let mezi raným a středním miocénem globální teploty klesly jen o 2–3 °C. Podobné oteplení během pouhých několika staletí by mělo pravděpodobně závažné důsledky pro tyto pozoruhodné tvory – a s nimi i pro mnoho dalšího života na Zemi.