Vyléčení pacienti s akutní leukémií odhalili klíč k nové CAR T terapii, která cílí jen na rakovinu

Akutní myeloidní leukémie (AML) představuje závažnou výzvu v onkologii, zejména kvůli obtížím s vývojem účinných imunoterapií.

Akutní myeloidní leukémie (AML) představuje závažnou výzvu v onkologii, zejména kvůli obtížím s vývojem účinných imunoterapií. Hlavním problémem je, že terapie zaměřené na likvidaci leukemických buněk často poškozují i zdravé krvetvorné buňky, jelikož většina cílových proteinů na povrchu rakovinných buněk se nachází i na životně důležitých zdravých buňkách.

Tým výzkumníků z Memorial Sloan Kettering Cancer Center (MSK) nyní vyvinul nový typ CAR T buněčné terapie, která se zaměřuje na protein nacházející se téměř výhradně na leukemických buňkách, nikoli na buňkách zdravých. Tento inovativní přístup využívá protilátky objevené u pacientů s AML, u nichž došlo k dlouhodobé remisi po transplantaci kostní dřeně. Tyto protilátky cílí na protein U5 snRNP200, který se obvykle nachází uvnitř buněčného jádra, ale u přibližně poloviny všech pacientů s AML se neočekávaně objevuje na povrchu leukemických buněk.

Výsledky týmu, získané na zvířecích modelech a publikované v časopise Cancer Discovery, ukazují velký potenciál. Vědci zjistili, jak upravit CAR T buňky tak, aby napodobovaly přirozenou imunitní odpověď pozorovanou u pacientů v remisi. Navíc se jim podařilo metodu zefektivnit tím, že přiměli rakovinné buňky k produkci ještě většího množství tohoto povrchového proteinu. Upravené buňky se ukázaly být účinné nejen proti AML, ale také proti dalším typům leukémie, včetně B-buněčné akutní lymfoblastické leukémie (B-ALL) a dětské leukémie.

Potřeba nových léčebných postupů pro AML je naléhavá. Celkově přežijí pět let a déle po diagnóze jen tři z deseti pacientů s AML. U těch, jejichž rakovina odolává léčbě nebo se po ní vrátí, je míra přežití ještě nižší, zhruba jeden z deseti. Inspirací pro výzkumníky byl takzvaný „graft-versus-leukemia“ efekt, kdy imunitní buňky dárce po transplantaci kostní dřeně rozpoznávají a napadají zbývající rakovinné buňky v těle pacienta. Vědci z MSK geneticky upravili CAR T buňky tak, aby nesly genetické sekvence z protilátek pacientů, čímž vytvořili terapii, která napodobuje úspěšnou přirozenou imunitní reakci. Pro zvýšení účinnosti byly CAR T buňky „vyzbrojeny“ tak, aby nepřetržitě vylučovaly interleukin-18 (IL-18), signální molekulu, která posiluje imunitní odpověď a zároveň zvyšuje množství cílového proteinu na povrchu rakovinných buněk, čímž je činí snadněji napadnutelnými.

Ačkoli jsou tyto předběžné studie velmi slibné, bude zapotřebí dalšího vývoje, aby se posunuly z laboratoře do klinické praxe. Tento objev však představuje významný krok vpřed v hledání bezpečnějších a účinnějších terapií pro akutní myeloidní leukémii a další typy leukémie.