Nová studie přináší úlevu: Valproát u otců nezvyšuje riziko autismu a ADHD u dětí

Komplexní přehled stávajícího výzkumu ukazuje, že užívání antiepileptika valproátu muži nezvyšuje riziko neurovývojových poruch, jako je autismus a ADHD, u jejich dětí.

Komplexní přehled stávajícího výzkumu ukazuje, že užívání antiepileptika valproátu muži nezvyšuje riziko neurovývojových poruch, jako je autismus a ADHD, u jejich dětí. K tomuto závěru dospěla nová „živá meta-analýza“ vedená výzkumníky z Aarhuské univerzitní nemocnice a Aarhuské univerzity, která kombinuje data z rozsáhlých populačních studií v Dánsku, Norsku, Švédsku a na Tchaj-wanu. Studie byla publikována v časopise Journal of Neurology.

„Shromáždili jsme a analyzovali nejlepší dostupná data z několika zemí a celkově nenacházíme zvýšené riziko. Jedná se o důležitý příspěvek do oblasti, kde byly předchozí nálezy rozporuplné,“ říká hlavní autor studie Jakob Christensen, neurolog z Aarhuské univerzitní nemocnice a profesor na Aarhuské univerzitě. Tento závěr zpochybňuje preventivní opatření, která v roce 2024 zavedla Evropská léková agentura (EMA) pro muže léčené valproátem, na základě studie naznačující potenciální zvýšené riziko neurovývojových poruch u jejich dětí.

Nová analýza kombinuje výsledky nezávislých studií založených na rozsáhlých populačních datech a nenachází stejný signál. „Naše výsledky nepodporují dříve hlášené zvýšené riziko. Když několik velkých a nezávislých studií ukazuje jiným směrem, je relevantní přehodnotit, zda současná doporučení odrážejí celkovou dostupnou evidenci,“ říká profesorka Julie Werenberg Dreier z Katedry veřejného zdraví na Aarhuské univerzitě. Výzkumníci poznamenávají, že rozdíly mezi dřívějšími a novějšími zjištěními mohou být vysvětleny metodologickými rozdíly, včetně způsobu analýzy dat a úpravy pro další ovlivňující faktory.

Studie je navržena jako „živá meta-analýza“, což znamená, že bude průběžně aktualizována, jakmile budou k dispozici nové výzkumy. Celkově zjištění ukazují, že neexistuje zvýšené riziko neurovývojových poruch – ani celkově, ani pro specifické stavy, jako je autismus a ADHD. Výsledky jsou konzistentní napříč zeměmi a analýzami, s pouze drobnými odchylkami mezi studiemi.

Tyto poznatky mají důležité důsledky pro pacienty. Valproát zůstává účinnou léčbou pro mnoho pacientů s epilepsií a v některých případech je nejúčinnější dostupnou možností. Současně může přerušení nebo změna léčby zvýšit riziko záchvatů, zranění a hospitalizace. „Klinická doporučení musí vyvažovat potenciální rizika se skutečnými důsledky změny účinné léčby. Naše zjištění přispívají k nuancovanější důkazní základně pro klinické rozhodování,“ dodává Jakob Christensen.