Překvapivý objev: Erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai ničila metan a ukazuje cestu k čištění atmosféry

Silná sopečná erupce Hunga Tonga-Hunga Ha'apai v roce 2022, která zasáhla jižní Pacifik, přinesla překvapivý vědecký objev. Satelity v jejím mohutném oblaku popela a plynů detekovaly formaldehyd, což je důkaz, že část metanu uvolněného sopkou byla v atmosféře rychle zničena.

Erupce podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha’apai v roce 2022, která s děsivou silou vyvrhla mořskou vodu, popel a plyny do atmosféry, přinesla vědcům zcela nečekaný objev. Satelity totiž v stratosféře zaznamenaly zvláštní oblak bohatý na formaldehyd, který se po dobu více než týdne choval jako vysokohorský chemický reaktor a aktivně odbourával metan.

Formaldehyd je plyn s krátkou životností, který se tvoří při rozkladu metanu a obvykle v ovzduší vydrží jen několik hodin. Přetrvávání tohoto oblaku po celé dny, zatímco se unášel přes Tichý oceán směrem k Jižní Americe, bylo jasným signálem, že oblaky z erupce neustále ničí metan. Dr. Maarten van Herpen z Acacia Impact Innovation BV uvedl, že sledovali oblak po dobu deseti dnů, což potvrdilo nepřetržité odbourávání metanu.

Tým využil přístroj TROPOMI na palubě satelitu Sentinel-5P Evropské kosmické agentury a zaznamenal rekordní koncentrace formaldehydu až 12 částic na miliardu ve výšce přibližně 30 kilometrů, což je pro stratosféru neobvykle vysoká hodnota. Vědci odhadují, že erupce denně zničila kolem 900 metrických tun metanu. Celkově sopka eliminovala množství metanu, které by za rok vyprodukovaly dva miliony krav.

Chemická reakce začala díky neobvyklému prostředí sopky Tonga, která se nachází asi 150 metrů pod hladinou oceánu. Při erupci vyvrhla slanou mořskou vodu spolu s popelem a sopečnými plyny do výšky přes 30 kilometrů. Uvnitř tohoto oblaku se předpokládá, že sluneční světlo dopadlo na částice popela pokryté sulfáty, železem a solí. Tato reakce mohla uvolnit atomy chloru, což jsou vysoce reaktivní fragmenty schopné napadat a rozkládat metan. Profesor Matthew Johnson z Kodaňské univerzity zdůraznil, že je zcela překvapivé, že stejný mechanismus se objevil ve vulkanickém oblaku vysoko ve stratosféře, kde jsou fyzikální podmínky zcela odlišné.

Metan je jedním z nejvýznamnějších skleníkových plynů s krátkodobým dopadem na klima, zodpovědný za přibližně třetinu současného oteplování. Na rozdíl od oxidu uhličitého se metan obvykle rozkládá během zhruba deseti let. Tento objev nabízí cenný poznatek pro budoucí výzkum odstraňování metanu z atmosféry. Dr. Jos de Laat z Královského nizozemského meteorologického institutu poznamenal, že je velmi obtížné prokázat odstranění metanu z atmosféry, ale tento případ ukazuje, že rozklad metanu lze skutečně pozorovat pomocí satelitů. Vědci však upozorňují, že erupce sopky Tonga měla specifické podmínky (mořská voda, popel a intenzivní sluneční světlo ve vzácné výšce), a proto se nejedná o běžné chování sopek. I když by průmysl mohl zvažovat replikaci tohoto přírodního jevu, je nezbytné nejprve prokázat jeho bezpečnost a účinnost.