ALS postupuje jako dominová reakce: Nový objev vysvětluje průběh nemoci a slibuje personalizovanou léčbu

Pacienti s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), známou také jako Lou Gehrigova nemoc, přežívají v průměru jen tři roky od nástupu příznaků, ačkoli někteří mohou žít až deset let. Důvody těchto rozdílů v přežití dosud zůstávaly záhadou.

Pacienti s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), známou také jako Lou Gehrigova nemoc, přežívají v průměru jen tři roky od nástupu příznaků, ačkoli někteří mohou žít až deset let. Důvody těchto rozdílů v přežití dosud zůstávaly záhadou. Nová studie z Northwestern Medicine nyní přináší zásadní poznatky, které ukazují, že ALS se rozvíjí jako dominová sekvence událostí, jež začíná časným rozpadem uvnitř motorických neuronů a je následně zesílena škodlivou zánětlivou reakcí.

Výzkum, publikovaný v časopise Nature Neuroscience, odhaluje, že ALS není jednorázová událost, ale kaskáda, která začíná patologií TDP-43 uvnitř motorických neuronů a je dále zesílena imunitní reakcí v krevním oběhu a míše. Vědci zjistili, že imunitní buňky se shromažďují v místech ztráty motorických neuronů a patologie TDP-43 – charakteristického znaku ALS. Intenzita zánětu v míše neurčuje, kdy se u někoho ALS rozvine, ale jak rychle nemoc postupuje a jak dlouho pacient přežije. Tyto poznatky pomáhají vysvětlit, proč se nemoc časem zhoršuje, proč někteří pacienti postupují rychleji než jiní a jak by budoucí léčba mohla být personalizovanější.

Pro studii byly použity špičkové techniky, jako je single-cell RNA sekvenování pro analýzu vzorků krve od 40 žijících pacientů s ALS a prostorová transkriptomika pro analýzu tkáně míchy od 18 zemřelých účastníků. Vědci porovnávali pacienty s negenetickou formou ALS s těmi, kteří trpěli genetickou formou (způsobenou změnami v genu C9orf72). Zjistili, že imunitní buňky v krvi pacientů s ALS byly zanícené a geny zprostředkující jejich zánětlivou reakci byly aktivní v míše v místě motorických neuronů. U pacientů s rychle postupující nemocí byla zaznamenána zvýšená aktivita určitých imunitních genů, včetně komplementových genů, které jsou součástí první linie obrany těla proti patogenům nebo poškození.

Identifikace těchto imunitních signatur otevírá cestu k cíleným terapiím, které by mohly zpomalit progresi nemoci. Autoři studie naznačují, že budoucí léčba by mohla být přizpůsobena konkrétním podtypům ALS a stadiím nemoci, aby byla co nejúčinnější. Dalším krokem výzkumu bude podrobnější mapování šíření imunitní reakce v celém motorickém okruhu – od mozku, přes míchu až po svaly. Cílem je získat jasnější představu o tom, kde a kdy zánět urychluje progresi, což by mělo pomoci vyvinout imunitně cílené terapie, které zpomalí nemoc a prodlouží přežití u všech podtypů ALS. Současně se bude zkoumat kauzální vztah mezi dysfunkcí TDP-43 v nervových buňkách a zánětlivými reakcemi.