V indickém Západním Ghátu objevili nový druh žáby: Nyctibatrachus kali mění pohled na ochranu přírody

V povodí řeky Kali v indickém státě Karnátaka, v centrální části Západního Ghátu, byl objeven nový druh žáby, dosud neznámý vědě.

V povodí řeky Kali v indickém státě Karnátaka, v centrální části Západního Ghátu, byl objeven nový druh žáby, dosud neznámý vědě. Tento druh, pojmenovaný Nyctibatrachus kali a známý také jako žába kali, byl identifikován kombinací morfologických, genetických a bioakustických metod, které potvrdily jeho odlišnou evoluční linii.

Západní Ghát je jedním z nejvýznamnějších světových hotspotů biodiverzity a domovem mimořádně vysoké rozmanitosti obojživelníků. Podle studie je v této oblasti známo 253 druhů obojživelníků, z nichž téměř 94 % je endemických. Žáby rodu Nyctibatrachus jsou samy o sobě endemické pro Západní Ghát a přibližně 70 % těchto druhů má velmi omezené rozšíření. Stejně jako mnoho jiných žab Nyctibatrachus je i žába kali kryptickým druhem – navenek se velmi podobá jiným druhům, ale geneticky se od nich liší.

Vědci na žábu narazili během terénních průzkumů v roce 2021 v oblasti Castlerock v okrese Uttara Kannada, v povodí řeky Kali. Objev žáby kali byl výsledkem občanské iniciativy, na které se podíleli i členové lesního oddělení. Zpočátku se předpokládalo, že jde o již známou žábu Kumbara (Nyctibatrachus kumbara), objevenou v roce 2014. Vědci však později odebrali vzorky DNA, zaznamenali její volání a porovnali zjištění, která ukázala, že žába je geneticky a akusticky odlišná.

Podle vědkyně a spoluautorky Preeti Hebbarové se dřívější objevy žab zakládaly převážně pouze na morfologii, ale tento přístup již není dostatečný. Pokroky v molekulární biologii a bioakustice nyní umožňují vědcům identifikovat druhy přesněji pomocí tří klíčových parametrů: jemných morfometrických rozdílů, genetické divergence a odlišných akustických volání. Molekulární a akustické studie tak odhalují skrytou diverzitu v deštných pralesích Západního Ghátu.

Klíčové zjištění studie spočívá v tom, že skrytá biodiverzita může existovat i v krajinách, které jsou již ovlivněny rozvojem. Vědci poznamenávají, že kdyby tento druh nebyl včas identifikován, jeho stanoviště by nemuselo být uznáno jako ekologicky důležité, zejména s ohledem na obavy z rozšiřování železnice v regionu. Lesní oddělení tak nyní může zasáhnout s lepším pochopením tamní biodiverzity. Rozvoj a ochrana přírody by měly jít ruku v ruce, zdůrazňuje Hebbarová.