Nová zpráva WHO: Proč svět zaostává v plnění klíčových zdravotních cílů pro rok 2030?

15. května 2026Zdraví

Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno zveřejnila svou zprávu o globálních zdravotních statistikách za rok 2026, která hodnotí pokrok směrem k ambiciózním cílům stanoveným v roce 2015. Zpráva naznačuje, že i když dochází k určitým zlepšením, jsou nerovnoměrná a příliš pomalá na to, aby se podařilo splnit stanovené mety.

Cíle, které jsou součástí Rozvojových cílů udržitelného rozvoje OSN, se zaměřují na řešení chudoby, klimatických změn, podporu vzdělávání, rovnosti pohlaví, zdraví a celkové pohody. Měly být splněny do roku 2030, avšak aktuální data naznačují, že jejich dosažení bude náročné. Mezi nejvýraznější zjištění patří odhadovaných 1,3 milionu nových případů HIV v roce 2024. Přestože se před rokem 2015 podařilo překonat cíl zastavit a zvrátit šíření HIV, aktuální číslo, i když je o 40 % nižší než v roce 2010, stále představuje značný počet nově nakažených lidí. Cíl snížit výskyt HIV o 90 % do roku 2030 se tak jeví jako obtížně dosažitelný.

Situace je náročná i u tuberkulózy, která je desátou nejčastější globální příčinou úmrtí podle WHO. Cílem bylo snížit počet případů o 80 % mezi lety 2015 a 2030, avšak dosud došlo pouze k 12% poklesu. V regionu Ameriky dokonce došlo k nárůstu o 13 %. Malárie, nemoc přenášená komáry s 7% úmrtností, zůstává významným problémem, zejména v zemích globálního Jihu, především v Africe, přestože Evropa je od roku 2015 bez malárie. Cílem bylo snížit výskyt o 90 % mezi lety 2015 a 2030. V roce 2024 bylo celosvětově odhadem 282 milionů případů malárie, což představuje 8,5% nárůst. Odolnost vůči antimalarickým lékům představuje významnou překážku; formy viru rezistentní vůči lékům byly potvrzeny nebo se předpokládají v osmi afrických zemích. Komáři odolní vůči běžným insekticidům se vyskytují v devíti afrických zemích. Změna klimatu, která může měnit prostředí pro komáry, může tuto situaci dále ztěžovat.

Ani cíle v oblasti zdraví dětí nejsou plněny. Například akutní podvýživa (wasting) postihuje 6,6 % dětí celosvětově, což představuje 42,8 milionu dětí trpících nedostatkem potravy. Na druhé straně spektra je 5,5 % dětí považováno za obézní. Oba tyto ukazatele měly být do roku 2030 pod 5 %, což se nyní jeví jako nepravděpodobné. Pokrok v pokrytí dětskou vakcinací se zastavil. Celosvětově dostává druhou dávku vakcíny proti spalničkám odhadem 76 % dětí, což je výrazně pod 95 %, které jsou potřebné k prevenci epidemií. V Americe jsou v současné době nižší míry proočkovanosti u tří ze čtyř klíčových vakcín než v roce 2015. Podle Goodarze Danaeie, epidemiologa z Harvard T.H. Chan School of Public Health, je to částečně způsobeno nedostatkem investic. Zároveň však dodává, že situaci zhoršují dezinformační kampaně týkající se očkování.