Slepé místo v energetice Evropy: Jak přesná data o budovách pomohou k nezávislosti?

Budovy v Evropě představují obrovský podíl na celkové spotřebě energie. Každé zlepšení v izolaci nebo designu se přímo promítá do menší vnější závislosti na vytápění či chlazení.

Budovy v Evropě představují obrovský podíl na celkové spotřebě energie. Každé zlepšení v izolaci nebo designu se přímo promítá do menší vnější závislosti na vytápění či chlazení. Dnes sice existují nástroje jako modelování energetické náročnosti budov (BEM), které umožňují simulovat výkon ještě před zahájením stavby, avšak tyto simulace jsou jen tak dobré, jak kvalitní jsou informace, které do nich vkládáme. Pokud jsou data obecná nebo zastaralá, výsledná rozhodnutí jsou zásadně chybná.

V praxi většina digitálních knihoven materiálů pracuje s průměrnými hodnotami, což vytváří mezeru v přesnosti, která podkopává strategické cíle. Materiály bychom měli vnímat jako DNA struktury. Stejně jako personalizovaná medicína využívá specifickou genetickou mapu pacienta k prevenci nemocí, architektura potřebuje přesnou fyzikální a vlhkostně-tepelnou „mapu“ svých materiálů. Bez těchto přesných dat se budovy v podstatě „léčí“ naslepo, spoléhá se na obecné diagnózy, které nedokážou předpovědět tepelné mosty nebo skryté neefektivnosti. Použití obecných dat může vést k tomu, že simulace slibuje vysoce výkonnou budovu, ale skutečnost je často o 10 až 20 % horší. Jednoduše řečeno, energetické suverenity nelze dosáhnout, pokud je výkon našich budov založen na přibližných hodnotách.

Řešením je digitální sledovatelnost. Evropská unie již prosazuje Digitální pas produktu (DPP), nástroj navržený k poskytování elektronicky dostupných informací o produktech s cílem zlepšit udržitelnost a cirkularitu po celou dobu jejich životního cyklu. Tato iniciativa funguje souběžně s Nařízením o stavebních výrobcích (CPR), právním rámcem EU, který zajišťuje, že všechny stavební výrobky „mluví“ stejným technickým jazykem prostřednictvím standardizovaných prohlášení o vlastnostech, a nově revidovanou Směrnicí o energetické náročnosti budov (EPBD), která stanovuje přísné cíle účinnosti pro dosažení nulových emisí. Společně tato opatření ukazují jasnou cestu od statických dat odvozených z průměrů k přesným, strojově čitelným informacím.

Co to znamená pro Česko

Jako členská země Evropské unie se i Česká republika bude muset přizpůsobit těmto novým směrnicím a regulacím. To povede k přesnějšímu plánování energetické náročnosti budov a podpoří udržitelnější stavebnictví v zemi, což je klíčové pro snižování energetické závislosti a plnění klimatických cílů.