Nová studie vyvrací mýtus: Rychlé hubnutí je účinnější a udržitelnější než postupné

Nová studie prezentovaná na Evropském kongresu o obezitě (ECO 2026) v Istanbulu přináší překvapivá zjištění, která zpochybňují dlouhodobě zažité představy o hubnutí.

Nová studie prezentovaná na Evropském kongresu o obezitě (ECO 2026) v Istanbulu přináší překvapivá zjištění, která zpochybňují dlouhodobě zažité představy o hubnutí. Výzkum ukazuje, že rychlé hubnutí je výrazně účinnější než postupné, a to jak pro dosažení vyššího úbytku hmotnosti, tak pro udržení váhy po dobu jednoho roku.

Dlouho se věřilo, že rychlé shazování kilogramů je nezdravé a zvyšuje pravděpodobnost opětovného nabrání váhy. Tyto obavy však byly z velké části založeny na pozorovacích datech, historických předpokladech nebo malých studiích s omezenou metodologií. Vědecké důkazy přímo podporující tato tvrzení byly omezené a nekonzistentní, přičemž kvalitních randomizovaných kontrolovaných studií bylo málo.

Cílem nové studie, kterou vedla doktorka Line Kristin Johnson z Norska, bylo porovnat účinnost rychlého a postupného programu hubnutí při dosahování klinicky významných cílů. Tyto cíle, jako je BMI ≤27 kg/m² a poměr pasu k výšce (WHtR) ≤0.53, jsou spojeny se sníženým desetiletým rizikem komplikací souvisejících s obezitou, včetně cukrovky 2. typu, hypertenze, aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění a osteoartrózy kyčle/kolene.

Do 52týdenní randomizované klinické studie bylo zařazeno 284 dospělých s obezitou (BMI ≥30), z nichž 90 % tvořily ženy. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin: jedna podstoupila 16týdenní program rychlého hubnutí s velmi nízkým příjmem kalorií (postupně se zvyšujícím z méně než 1 000 kcal/den na méně než 1 500 kcal/den), druhá skupina absolvovala 16týdenní program postupného hubnutí s průměrným příjmem přibližně 1 400 kcal/den. Po úvodní fázi hubnutí následoval pro obě skupiny identický 36týdenní program prevence opětovného nabrání váhy, který zahrnoval pravidelná skupinová setkání a individuální konzultace.

Výsledky ukázaly, že během počátečních 16 týdnů ztratili účastníci ve skupině rychlého hubnutí výrazně více tělesné hmotnosti než ti ve skupině postupného hubnutí (průměrný úbytek -12,9 % oproti -8,1 %). Tento významný rozdíl se udržel i po jednom roce, kdy skupina rychlého hubnutí dosáhla průměrného úbytku -14,4 % a skupina postupného hubnutí -10,5 % celkové tělesné hmotnosti. Navíc podíl účastníků, kteří dosáhli klinicky významných cílů BMI ≤27 kg/m² a WHtR ≤0.53, byl výrazně vyšší ve skupině rychlého hubnutí jak po 16 týdnech, tak po jednom roce.

Autoři studie dospěli k závěru, že u dospělých s obezitou vedla účast ve strukturovaném programu rychlého hubnutí k výrazně většímu úbytku hmotnosti po jednom roce a k vyššímu dosažení klinicky smysluplných cílů BMI a WHtR ve srovnání s postupným přístupem. Tato zjištění naznačují, že rychlé hubnutí, pokud je poskytováno v kontrolovaném a profesionálně dohlíženém prostředí, může představovat účinnější metodu pro dosažení klíčových cílů tělesné hmotnosti spojených se sníženým zdravotním rizikem obezity.